Opakující se klimatické změny mohly ovlivnit místa, kde žil druh Homo v posledních 2 milionech let a tím i vývoj lidstva.
Na základě toho, jak se načasování dávných klimatických změn shodovalo s příchody a odchody různých fosilních druhů rodu Homo, vytvořili vědci nový a kontroverzní, nástin evoluce člověka. Klimatický fyzik a oceánograf Axel Timmermann z Pusanské národní univerzity v jihokorejském Pusanu a jeho tým představili tento scénář 13. dubna v časopise Nature.
Vědci vyprávějí příběh lidstva, který začíná zhruba před 2 miliony let. V té době se již Homo erectus začal potulovat mimo Afriku, zatímco východoafrický druh Homo ergaster se držel v blízkosti svého domovského regionu.
Homo ergaster se pravděpodobně vyvinul ve sporný východoafrický druh Homo heidelbergensis, který se před 850 000 až 600 000 lety rozdělil na jižní a severní větev.
Tyto migrace se shodovaly s teplejšími klimatickými změnami, které přispívají k přežití a ke kterým dochází každých 20 000 až 100 000 let v důsledku změn oběžné dráhy a sklonu Země, které mění množství slunečního světla dopadajícího na planetu.
Poté, co se Homo heidelbergensis vydal na sever do Eurasie, se z ní podle vědců asi před 430 000 lety pravděpodobně vyvinuli Denisované. Ve střední Evropě drsné prostředí vytvořené opakujícími se dobami ledovými podnítilo vývoj Homo heidelbergensis v neandertálce před 400 000 až 300 000 lety.
A konečně v jižní Africe před 310 000 až 200 000 lety doprovázely stále drsnější podmínky prostředí přechod od Homo heidelbergensis k Homo sapiens, který se později přestěhoval z Afriky.
Alternativní názor k nově navrženému scénáři předpokládá, že v době, kdy Homo heidelbergensis údajně žil, se blízce příbuzné populace rodu Homo pravidelně štěpily, reorganizovaly a křížily s cizinci, aniž by nutně fungovaly jako samostatné biologické druhy.
Podle tohoto názoru se z páření mezi skupinami Homo sapiens napříč Afrikou, které začalo již před 500 000 lety, nakonec vyvinula tělesná stavba typická pro dnešní lidi. Pokud by tomu tak bylo, zpochybnilo by to platnost úhledně rozvětveného evolučního stromu druhů Homo vedoucího až k Homo sapiens.
Nový scénář vychází z počítačové simulace pravděpodobného klimatu za poslední 2 miliony let v 1000letých intervalech v Africe, Asii a Evropě. Vědci zkoumali vztah mezi simulovanými předpověďmi toho, jak vypadala dávná prostředí v těchto regionech, a daty známých fosilních a archeologických nalezišť hominidů. Stáří těchto nalezišť se pohybuje od přibližně 2 milionů do 30 000 let.
