Podle několika studií je větší pravděpodobnost, že nás něco zajímavého napadne, když děláme něco monotónního.
Protože rutinní činnosti, jako je rybaření nebo cvičení, nevyžadují mnoho přemýšlení, naše tělo přechází do jakéhosi režimu autopilota, který dává našemu mozku potřebné podněty k tomu, aby začal bez přestání bloudit myšlenkami. To uvolní naše podvědomí, aby mohlo pracovat naplno. Vaše mysl se zatoulá a nechá mozek v klidu a volně přemýšlet.
Tento druh snění uvolňuje prefrontální kůru mozkovou – řídicí centrum mozku pro rozhodování, cíle a chování. Zapíná také zbytek mozkové sítě výchozího režimu (tzv. DMN), která uvolňuje cesty spojující různé oblasti mozku. S uvolněnou mozkovou kůrou a aktivní DMN můžete vytvářet nová, kreativní spojení, která by vaše vědomá mysl normálně odmítla.
Proto se nápady, které vás napadají ve sprše, tolik liší od těch, které vás napadají třeba v práci. Usilovné přemýšlení o problému deaktivuje vaši výchozí síť a posiluje kontrolu vaší prefrontální kůry. To samozřejmě není špatná věc, zvyšuje to vaše soustředění a dává vám to sílu přestat zírat na Facebook a stihnout uzávěrku. Může vás to ale také uvrhnout do tvůrčí rutiny. Když se totiž na úkol hluboce soustředíte, váš mozek s větší pravděpodobností cenzuruje netradiční a kreativnější řešení.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.