Pojízdný rover Curiosity společnosti Nasa možná našel stavební kameny života na Rudé planetě, konkrétně organický uhlík.
Výzkum zjistil, že nasbírané horniny údajně obsahují organický uhlík, který by mohl pocházet z brouků, kteří se kdysi pohybovali po Marsu. Analýza sedimentů ze šesti míst identifikovala dávný koloběh uhlíku. Předpokládá se, že vzorky mají biologický základ a připomínají zkamenělé pozůstatky mikrobiálního života v Austrálii, které pocházejí z doby před 2,7 miliardami let.
Tým zkoumal 24 různých vzorků hornin, které rover Curiosity navrtal během své cesty kráterem Gale, v němž se nacházejí bahnité kameny dávného jezera. Rozdrcená hornina byla vypálena v peci uvnitř roveru, což přeměnilo stopové množství uhlíku zachyceného v hornině na metan. Plyn byl poté zkoumán laserem, který odhalil izotopové složení metanu.
Výsledky se značně lišily, ale na šesti místech bylo množství uhlíku vyšší, než referenční standard na Zemi. Protože nejsilnější signály pocházely z hornin na vrcholcích hřebenů a jiných topografických vyvýšenin v kráteru, tým se domnívá, že uhlík byl spíše nějakým způsobem uložen z atmosféry před miliardami let, než že by jej zanechaly jezerní sedimenty.
Mark Harrison, planetární vědec z Kalifornské univerzity v Los Angeles uvedl, že vzorky obsahující uhlík jsou lákavým náznakem dávného života, nebiologické vysvětlení však nelze vyloučit.
Pojízdný rover Curiosity brázdí kráter Gale již více než devět let, vrtá pod povrchem a výsledky posílá na Zemi. Na místo, kde našel vzorky obsahují organický uhlík, se vrátí zhruba za měsíc. Předpokládá se, že v kráteru Gale se nacházelo hluboké jezero staré 3,5 miliardy let, které obsahovalo složité organické molekuly, jež jsou klíčovými prvky pro život, jak ho známe.
Vědcům se díky těmto zjištěním podařilo splnit dlouholetý cíl výzkumu Marsu, změřit různé izotopy uhlíku ze sedimentů na jiném obyvatelném světě.
Přihlásit přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.