Rover Perseverance bude na Marsu prozkoumávat skály, které mají největší šanci zachovat důkazy o minulém životě na planetě.
Perseverance dosáhl významného okamžiku ve své misi na Marsu. Bude se pohybovat do kopce a každou chvíli se zastaví, aby prozkoumal skály, které můžou uchovávat důkazy o minulém životě na Marsu.
Na zpáteční cestě dolů Perseverance některé z těchto hornin sebere a vzorky umístí na základnu delty, odkud je budou moci vyzvednout pozdější mise. Cílem je dopravit tento materiál v roce 2030 zpět na Zemi k podrobnému prozkoumání.
„Delta v kráteru Jezero je hlavním astrobiologickým cílem mise Perseverance,“ uvedla zástupkyně vědeckého pracovníka projektu, doktorka Katie Stack Morganová. „Jedná se o horniny, o nichž se domníváme, že mají pravděpodobně největší potenciál obsahovat známky dávného života a mohou nám také říci něco o klimatu Marsu a o tom, jak se vyvíjelo v průběhu času,“ řekla Morganová.
Rover 18. února loňského roku velkolepě přistál uprostřed 45 km širokého kráteru Jezero na Marsu. Od té doby testuje své nástroje a přístroje, létá s experimentální minivrtulníkem a získává celkový přehled o svém okolí.
Hlavním účelem cesty robota však vždy bylo studovat obrovskou hromadu sedimentů na západě Jezera. Na základě satelitních snímků se dlouho předpokládalo, že se jedná o deltu, a první pozorování Perseverance nyní tento odhad potvrdila.
„Řeky, které vtékají do delty, přinášejí živiny, které jsou samozřejmě užitečné pro život a pak jemnozrnné sedimenty, které jsou v deltě přinášeny a ukládány vysokou rychlostí, jsou dobré pro zachování,“ vysvětlil vědec mise profesor Sanjeev Gupta z Imperial College London ve Velké Británii.
„Také pokud je ve vnitrozemí život, může se dostat dolů po řece a soustředit se v deltě.“ V minulých dnech Perseverance manévrovala k „nájezdu“ do delty nazvané Hawksbill Gap. Jedná se o mírné stoupání, které robota vynese do výšky několika desítek metrů nad dno kráteru. Perseverance bude hledat nejlákavější skály v deltě. Jsou zde nádherně vrstevnaté, jemnozrnné výchozy.
„Rover má úžasnou sadu přístrojů, které nám mohou říci něco o chemii, mineralogii a struktuře delty, a to zkoumáním sedimentů až do měřítka zrnka soli,“ uvedl vědecký pracovník mise profesor Briony Horgan z Purdue University v Indianě.
Aby bylo jasno, nikdo neví, zda na Marsu někdy vznikl život, ale pokud ano, tři nebo čtyři horniny, které se Perseverance rozhodne navrtat a uložit do skrýše na cestě zpět na dno kráteru, by nám to mohly říct.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.