3. listopadu způsobila sluneční bouře dočasnou trhlinu v magnetickém poli Země. Vzniklá díra umožnila energetickým částicím proniknout hluboko do atmosféry planety a vyvolat extrémně vzácné růžové polární záře, píší na webu space.com.
Exploze extrémně vzácných růžových polárních září nedávno rozzářila noční oblohu nad Norskem poté, co sluneční bouře udeřila do Země a protrhla díru v magnetickém poli planety. Tato trhlina umožnila vysoce energetickým slunečním částicím proniknout hlouběji do atmosféry než obvykle, což vyvolalo neobvyklá barevná světla.
Ohromující světelnou show spatřila 3. listopadu turistická skupina vedená Markusem Varikem, průvodcem polárními zářemi ze společnosti Greenlander tour se sídlem nedaleko norského Tromsø. Zářivé polární záře se objevily kolem 18. hodiny místního času a trvaly asi 2 minuty. „Byly to nejsilnější růžové polární záře, které jsem za více než deset let vedení zájezdů viděl,“ uvedl Varik. „Byl to ohromující zážitek.“
Růžové polární záře se objevily krátce poté, co se vytvořila malá trhlina v magnetosféře – neviditelném magnetickém poli obklopujícím Zemi, které je generováno tekutým kovovým jádrem planety. Vědci tuto trhlinu objevili poté, co 3. listopadu do Země udeřila menší sluneční bouře třídy G-1.
Polární záře vznikají při průchodu proudů vysoce energetických nabitých částic, tzv. slunečního větru, kolem magnetosféry. Magnetické pole planety nás chrání před kosmickým zářením, ale štít je přirozeně slabší na severním a jižním pólu, což umožňuje slunečnímu větru pronikat atmosférou – obvykle ve výšce 100 až 300 km nad povrchem Země. Při průchodu slunečních částic atmosférou dochází k přehřívání plynů, které pak na noční obloze září.
Polární záře se nejčastěji jeví jako zelená, protože atomy kyslíku, které jsou hojně zastoupeny v části atmosféry, kam sluneční vítr běžně zasahuje, vyzařují při excitaci tento odstín. Během nedávné sluneční bouře však prasklina v zemské magnetosféře umožnila slunečnímu větru proniknout až pod hranici 100 kilometrů, kde je nejhojnějším plynem dusík. Výsledkem bylo, že polární záře vydávala neonově růžovou záři, protože přebytečné částice se rozbíjely převážně o atomy dusíku.
Magnetosférická trhlina se uzavřela asi 6 hodin po svém otevření. Během této doby se také na obloze nad Švédskem objevil podivný pás modrého světla, který visel na obloze bez hnutí asi 30 minut.
Odborníci si však nejsou jisti, zda tento neobvyklý jev byl nějakým dosud nevídaným typem polární záře způsobeným narušenou magnetosférou, nebo zda byl důsledkem něčeho jiného. Jeden z odborníků vyslovil domněnku, že by se pás mohl skládat ze zmrzlého paliva z ruské rakety, ale podle serveru Spaceweather.com nebyla v oblasti žádná raketa spatřena.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.