Mohla by to být příjemná zastávka k odpočinku na cestě ze Země dál do sluneční soustavy. Existují však dobré důvody, proč zatím nemáme na Měsíci vesmírnou stanici.
Jedním z důvodů je, že na Měsíc neposíláme lidi příliš často. Lidé byli na Měsíci jen šestkrát a to v letech 1969-72. K dopravě astronautů na Měsíc byla použita extrémně výkonná raketa Saturn V, která se dnes již nevyrábí. To znamená, že momentálně nemáme ani dostatečně výkonnou raketu, která by dokázala dopravit lidi na Měsíc, natož tam postavit vesmírnou stanici. Na takových raketách se však opět pracuje.
Společnost SpaceX, která se zabývá průzkumem vesmíru, vytváří novější a větší rakety, které jsou schopné dopravit na Měsíc astronauty. Také NASA plánuje nové mise, které by měly dopravit astronauty na Měsíc.
Je však velký rozdíl mezi krátkou cestou a vybudováním vesmírné stanice na Měsíci. Vesmírná stanice nemůže být vypuštěna jako celek. Jednou z možností by bylo postavit ji po částech na Zemi, převézt jednotlivé části na Měsíc a tam je sestavit. Bylo by to podobné, jako když byla postavena Mezinárodní vesmírná stanice, kdy byly její části dopraveny do vesmíru a pak je astronauti sestavili dohromady.
Jenže zatímco ISS se pohybuje 400 km nad Zemí, Měsíc je od Země vzdálený 384 400 km. Lidé na vesmírné stanici potřebují pravidelné dodávky potravin a energie. Posílání věcí na Měsíc, který je vzdálený tři dny, není tak reálné jako jejich posílání na ISS.
Mnohem lepší by bylo postavit co největší část základny z materiálů nalezených na Měsíci. Na Zemi se testuje tzv. měsíční beton jako možný stavební materiál. Na Zemi se beton vyrábí ze štěrku nebo písku, cementu a vody. Nic z toho na Měsíci nemáme, ale je tam měsíční prach a síra. Tyto suroviny lze roztavit a smíchat dohromady. Po ochlazení této směsi pak vznikne pevný materiál, který je dokonce pevnější než mnohé materiály, které používáme na Zemi.
Musíme se také zamyslet nad tím, co by astronauti pobývající na vesmírné stanici potřebovali. Nejdůležitější by byly zásoby potravin a elektřina pro napájení zařízení, výrobu potravin a zajištění dýchatelného vzduchu. Vědci už pracují na tom, jak pěstovat potraviny ve vesmíru.
Získání energie na Měsíci by bylo ovšem složitější. Nejlepší by bylo využít sluneční energii. Měsíc se však otáčí každých 28 dní, což znamená, že vesmírná stanice na pevném místě na Měsíci by byla 14 dní na slunci a pak 14 dní ve tmě. Jedním ze způsobů, jak tento problém obejít, by bylo postavit vesmírnou stanici na severním nebo jižním pólu Měsíce a vyzdvihnout solární panely nad povrch. Panely by dostávaly stálé sluneční světlo, jelikož by se mohly otáčet.
Další možností, která přichází v úvahu, je mít základnu mimo povrch. NASA plánuje postavit družici, která by obíhala kolem Měsíce. Rakety startující z povrchu Měsíce spotřebují více paliva, aby unikly měsíční gravitaci, ale z družice by to nebylo tak obtížné. Toto řešení by tedy bylo možná ještě lepší než základna na Měsíci.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.