Vědci našli ve zkamenělých výkalech žížal lesklé stříbrné skvrny. Jak se před 500 miliony let dostal kov do trusu tohoto červa?
Stříbrné skvrny byly nalezeny v koprolitech neboli zkamenělých výkalech, které byly uloženy v lagerstättu (oblast zemské kůry, ve kterých jsou přirozené koncentrace pevných, kapalných nebo plynných surovin) v kanadském pohoří Mackenzie – nalezišti výjimečně zachovalých zkamenělin, které někdy zahrnuje i zkamenělé měkké tkáně.
Dávný trus produkovali drobní červi, kteří žili pod mořským dnem v době, kdy tuto oblast pokrýval oceán v období kambria, tedy před 543 až 490 miliony let. Největší z těchto stříbrných skvrn byla široká asi 300 mikrometrů (pro srovnání, lidský vlas je široký 17 až 180 mikrometrů), což je na výkaly tak malého tvora značný rozměr.
Objev stříbra uvnitř koprolitů byl velmi překvapivý, uvedl pro časopis Live Science vedoucí výzkumník Julien Kimmig, odborný asistent na Institutu Země a environmentálních systémů na Pensylvánské státní univerzitě. „Je to vůbec poprvé, co jsme něco takového viděli.“
Vědci byli zpočátku zmateni, kterému původci koprolity patří. Ale poté, co prořezali vzorky hornin, narazili na zkamenělé červy ještě v norách, které by byly vybudovány pod mořským dnem.
„Měli jsme štěstí, že jsme jednoho z červů našli ještě v noře,“ řekl Kimmig. „I když nálezy koprolitů ve fosilním záznamu nejsou neobvyklé, jen velmi zřídka k nim můžeme přiřadit producenta.“
Vědci se však nedomnívají, že by červi byli zodpovědní za stříbrné skvrny v bobcích. Červi by byli schopni získat stříbro pouze z okolního mořského dna. Po analýze okolních sedimentů však vědci zjistili, že v nich není dostatečná koncentrace stříbra, která by vysvětlovala značné kousky v koprolitech. Předpokládalo se také, že stříbro je pro malé bezobratlé, jako jsou červi, toxické, ale tato myšlenka nebyla podle prohlášení řádně ověřena.
Místo toho je producentem mikrobiální kolonie, která ho pravděpodobně extrahovala z vody. „Tito mikrobi, nejspíše bakterie, stříbro uložili uvnitř výkalů červů, než zkamenělo,“ uvedl Kimmig. „To by mohlo vysvětlit rovnoměrné rozložení kovu v koprolitech,“ dodal.
Pro Kimmiga bylo na objevu nejzajímavější to, že mikrobi „těžili“ kovy tak dlouho. „Je fascinující sledovat, co bakterie dokážou s kovy, a my víme, že v dnešní době dokážou získat mnoho různých kovů například z důlního odpadu,“ řekl Kimmig. „Ale vidět, že toto řemeslo bylo pravděpodobně dobře rozvinuté už před více než 500 miliony let, je prostě fascinující.“
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.