Všichni jsme občas zažili mozkový výpadek, kdy informace, kterou naprosto jistě znáte, zůstala uzamčena za nervovou bariérou, kterou nemůžete překonat. Pak, někdy později, když už tyto informace nepotřebujete, vyplavou bez povšimnutí na povrch vaší mysli. Byla tam celou dobu, jen jste se k ní až dosud nemohli dostat.
Jak přesně se vzpomínky vytvářejí, ukládají a udržují, není zcela jasné, ale víme o několika věcech, díky nimž to funguje méně efektivně. Úraz hlavy je samozřejmě skvělý způsob, jak ztratit část paměti, ale existují i méně traumatické mozkové příhody. Bylo prokázáno, že i tak běžná věc, jako je nedostatek spánku, má dramatický vliv na schopnost zapamatovat si informace.
Jak uvádí server ScienceAlert, nový výzkum vedený vědci z univerzity v nizozemském Groningenu a publikovaný v časopise Current Biology nyní ukazuje proces, který účinněji obnovuje vzpomínky vytvořené během spánkové deprivace. Vědci zjistili, že vzpomínky vytvořené během spánkové deprivace se stále ukládají, ale později se hůře vybavují. To je jeden z důvodů, proč není efektivní strategií pro úspěch, když se na zkoušku učíte celou noc. Je pravděpodobné, že si informace uložíte, ale je méně pravděpodobné, že si je budete schopni v den testu znovu vybavit. Výzkumníci se rozhodli najít způsob, jak informace snadněji vyvolat, když je potřebujete.
Aby otestovali, zda mohou vynutit vyvolání vzpomínek, spoléhali vědci na geneticky modifikované myši a na proces známý jako optogenetika. Těmto myším byl v neuronech modifikován protein citlivý na světlo, který mohou vědci použít k ručnímu spuštění specifických neuronů pomocí implantovaných elektrod vyzařujících světlo. Vědci nechali myši, aby si zapamatovaly polohu několika různých objektů, a to buď ve stavu spánkové deprivace, nebo odpočaté. Poté nechali myši úkol zopakovat, jen tentokrát byl jeden z objektů přemístěn. Vědci zjistili, že myši, které se dostatečně vyspaly, okamžitě rozpoznaly, že se něco změnilo. Ty, které byly nevyspalé, to nepoznaly. Ospalé myši jsou zapomnětlivé a totéž platí i pro lidi.
Poté experiment zopakovali znovu, ale tentokrát použili světlo a světlocitlivé proteiny k aktivaci cílových neuronů s předstihem. Když to udělali, nevyspalým myším se najednou zlepšila paměť a jejich výkon byl stejný jako u myší, které byly dobře odpočaté.
To je jistě skvělé, pokud jste náhodou geneticky modifikovaná myš s mozkovým implantátem a potřebujete si zapamatovat něco důležitého. My ostatní budeme potřebovat jiné řešení. Naštěstí mají vědci nápad. Uvědomili si, že neuronální dráha, kterou spouštějí, je stejná jako ty, na které se zaměřuje schválený lék na astma roflumilast. Pokud je tato dráha mechanismem vybavování, pak bychom ji měli být schopni spustit pomocí pilulky. Nebude třeba implantátů a genetických modifikací. Výzkumníci tedy svůj experiment zkusili znovu.
Tentokrát myším místo přímé světelné stimulace podávali roflumilast. Myši, kterým byl podáván lék, si vybavovaly informace ve zvýšené míře shodné s odpočívajícími myšmi a myšmi, které dostávaly přímou světelnou stimulaci. Výzkumníci doufají, že by to mohlo vést k novým nebo lepším způsobům léčby ztráty paměti související s věkem, jako je Alzheimerova choroba a demence.
Při ztrátě paměti související s věkem víme, že vzpomínky byly uloženy, ale ze složitých a špatně pochopených důvodů si je lidé již nemohou vybavit. Přinejmenším u myší se zdá, že tato léčba to dokáže zvrátit. Kromě toho je roflumilast již schválen pro lidi, což by mohlo usnadnit cestu k léčbě ztráty paměti. Mezitím se ujistěte, že máte dostatek spánku, je to jedna z nejlepších věcí, které můžete pro svůj mozek udělat.
Zdroj: sciencealert.com, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.