Nová analýza 30 let starých snímků pořízených sondou Magellan naznačuje, že v letech 1990 až 1992 došlo na planetě k sopečné erupci, jak uvádí server Science. Jinými slovy, Venuše je živá planeta.
Tento objev zřejmě vyřeší dlouholetou otázku týkající se spalujícího horkého a skalnatého světa – zda jsou na povrchu Venuše stále aktivní sopky. Pokud je sopečná činnost zodpovědná za změny povrchu pozorované na snímcích, stane se Venuše třetím tělesem ve sluneční soustavě, na němž se nacházejí aktivní magmatické sopky (na rozdíl od bahenních sopek). Dalšími dvěma tělesy jsou Jupiterův měsíc Io a (samozřejmě) Země.
Venuše je pro vesmírné agentury natolik zajímavá, že se k ní v příštím desetiletí chystají tři mise – NASA VERITAS, NASA DAVINCI+ a mise Evropské kosmické agentury EnVision. Mise Magellan skončila v roce 1994; byla to první sonda, která snímkovala celý povrch Venuše, což je výkon, který se s nejnovějším objevem vyplatil.
Robert Herrick, planetární vědec z Aljašské univerzity ve Fairbanksu a hlavní autor studie, během několika posledních let prošel nespočet radarových snímků pořízených sondou Magellan. Nakonec mu utkvěl v paměti jeden snímek – kaldera na Maat Mons, sopce na Venuši vyšší než Mount Everest.
Podle serveru Science pak Herrick předal data Scottu Hensleymu, radarovému specialistovi z Laboratoře tryskového pohonu NASA, který potvrdil Herrickovo podezření, že změněná kaldera je důkazem sopečné činnosti. „Můžeme vyloučit, že jde o umírající planetu,“ řekl Herrick časopisu Science.
Aktivní sopky na Venuši
Představa, že na Venuši jsou aktivní sopky, byla vyslovena již dříve. A to poměrně nedávno – v roce 2020 identifikoval samostatný tým vědců na Venuši 37 vulkanických struktur, které vykazovaly známky nedávné aktivity. Data z průzkumu sondy Magellan tato zjištění potvrzují.
Kromě sopek a vulkánů se na Venuši nacházejí také obrovské kanály – vyschlé lávové kanály, které ukazují, že v dávné minulosti láva na povrchu planety skutečně tekla. Není nijak přitažené za vlasy uvažovat o tom, že by tomu tak mohlo být i dnes, ale hustá atmosféra Venuše ztěžuje pozorování povrchu planety.
Od doby, kdy Magellan ukončil svou službu, urazila zobrazovací technologie dlouhou cestu. Nadcházející mise na Venuši (kdykoli se uskuteční) jistě změní naše chápání světa, který je překvapivě podobný tomu našemu – kromě jeho obrácené rotace a sirné atmosféry.
Zdroj: science.org, redakce
