Lidé jsou dobří v mnoha věcech. Umí sestrojit umělé orgány, které zachraňují životy, a vytvářet emocionálně silná umělecká, hudební, knižní a filmová díla, která nás rozesmějí, rozpláčou i rozněžní. Vytvořili jsme umělou inteligenci, postavili nejvyšší stavby a připravili nejskvostnější jídla z nejskromnějších surovin, píší na webu Slash Gear.
Přitom jsme ale také každý rok vyprodukovali 11,2 miliardy tun odpadu. Jen ve Spojených státech vyprodukuje každý člověk každý den přes 2 kilogramy odpadků. Je to ohromující číslo, které se s každým dalším rokem zhoršuje. Naše schopnost znečišťovat krajinu však není poplatná pouze Zemi. Díky odvaze a odhodlání jsme se vydali do divokého vesmíru, v roce 1969 jsme umístili vlajku na Měsíci a v roce 1997 jsme vysadili robota na Marsu.
Po celé cestě jsme po sobě zanechali odpadky… spoustu a spoustu odpadků. Od doby, kdy člověk poprvé přespal na Měsíci, jsme na jeho povrchu zanechávali vlajky, boty, pytle na sběr lidského odpadu, vozík, sochu a špinavé vlhčené ubrousky. Jsou zde také tuny modulů a sond, které zde byly zanechány nebo úmyslně narazily do povrchu. Ve skutečnosti se odhaduje, že na Měsíci leží 200 až 250 tun odpadků, a s naším blížícím se návratem k nejbližšímu nebeskému sousedovi Země budeme nepochybně ukládat ještě více odpadu.
NASA přistála s Pathfinderem v Ares Vallis, odtokovém kanálu na povrchu Marsu, 4. července 1997. Mise na Mars však vysíláme již od 60. let 20. století. Prvním umělým objektem, který dopadl na povrch, byl v roce 1972 v Rusku vyrobený Mars 2 Orbiter, ale jen proto, že havaroval poté, co mu při pokusu o přistání selhaly brzdicí motory. Od té doby jsme na Mars vyslali 18 dalších objektů.
Za každým z těchto robotů se objevila spousta vyhozených odpadků. Zatímco rakety možná dopravily tyto malé pomocníky ze Země na Mars, při samotném sestupu na povrch jsou rovery schovány v modulech. Každý z těchto modulů je vybaven tepelným štítem a přistávacím systémem (s padákem), aby se rovery neroztříštily. Veškerý tento hardware je nakonec vyhozen na povrch a zanechán za sebou, protože na Marsu v současné době neexistuje žádný sběr odpadu.
Devět z 18 roverů už není aktivních, protože se buď porouchaly, nebo jim prostě došla šťáva, a budou tam ležet navždy… nebo až první kolonie začnou odvážet odpad. Kromě toho byly potvrzeny dvě havárie a předpokládá se, že stejný osud potkal i čtyři další. Ačkoli jsou rovery na místě proto, aby sbíraly a shromažďovaly vzorky a data, zanechaly za sebou také úlomky. Například Curiosity se ulomily části hliníkového kola a Perseverance upustil použitý vrták.
Podle serveru Space.com činí celková hmotnost všeho, co bylo na Mars vysláno, přibližně 10 tun. Pokud však odečteme 2,8 tun stále funkčního zařízení (tři rovery a jeden přistávací modul), zůstane na povrchu rudé planety ležet zhruba 7 tun odpadu.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.