Výzkumníci přenesli informace na vzdálenost dvou kilometrů pomocí subterahertzových frekvencí, což je očekávaný dosah pro stále vyvíjenou 6G, budoucí generaci standardů mobilních systémů.
Jedná se o nejdelší přenos, jakého kdy bylo na těchto vlnových délkách dosaženo, a to rychlostí přes dva gigabity za sekundu, píše na svém webu Univerzita Northeastern. Nasazení technologie 5G ukázalo, že je možné přenášet data v mobilních sítích vysokou rychlostí s malým zpožděním, ale optické sítě jsou i nadále mnohem rychlejší. Vážnou konkurenci by mohlo představovat nasazení technologie 6G, šesté generace v telekomunikacích – odtud její název.
Cesta k této nové generaci není zdaleka hladká – ačkoli výhody jsou jednoznačně vzrušující, technické výzvy jsou poměrně značné. Hranice současné frekvence pro 5G je 71 gigahertzů, takže 6G ji překročí až možná na 3 terahertzy (3 000 gigahertzů).
„Potřebujete najít technologii, která vám poskytne připojení podobné optickému bez problémů s optikou, a my si myslíme, že terahertzová technologie taková je,“ uvedl vedoucí výzkumný pracovník Josep Jornet z Northeastern University.
Tento přístup si musí vypůjčit z technologie NASA, protože tato vesmírná agentura používá terahertzové bezdrátové systémy pro příjem signálů. Komerční rádiové komponenty se na takové frekvence nedostanou a tým musel přepracovat způsob vysílání signálů. Standardní přístup je mít generátor signálu a směšovač, který k signálu přidává informace. Při terahertzových frekvencích by standardní směšovač dostal takový výkon, že by se porouchal.
Proto se ho tým jednoduše zbavil a informace přiváděl přímo ke zdroji. To se snáze řeklo, než udělalo, protože první pokusy vedly k signálu, který se stal nesrozumitelným. Tým musel informaci před odesláním do zdroje zkreslit, aby signál vyšel v pořádku. Nicméně se jim podařilo dostat informaci ven bez chyb.
„Teoreticky provedete rovnice a zní to, že by to mohlo fungovat, ale abyste tuto teorii mohli vytvořit, musíte učinit mnoho předpokladů o tom, jak zařízení funguje uvnitř,“ dodal Jornet. „Mnohokrát, když tím procházíte, očekáváte, že to nebude fungovat, takže jsme byli docela překvapeni, že to skutečně fungovalo.“
Fungovalo to velmi dobře, dosahovalo to frekvencí a šířky pásma více než stokrát lepších než sítě 5G. Pro síť 6G by stačilo desetinásobné zlepšení.
I když je to vzrušující, je třeba vyřešit několik problémů. Především jsou tyto terahertzové frekvence náchylnější na překážky než 5G. Z tohoto důvodu se výzkumníci domnívají, že než se tato technologie dostane do mobilních telefonů, mohla by se využít při komunikaci ze satelitů a také při propojování venkovských komunit lepší infrastrukturou, která není závislá na kabelech.
Zdroj: news.northeastern.edu, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.