Kirsten Carlsonová vyprávěla YouTube kanálu PA Struggles o překvapivě častém jevu, kdy člověk nemá žádný vnitřní hlas, jak uvádí server LAD Bible.
Jednou z hlavních věcí, kterou moderátor i další uživatelé internetu chtěli vědět, bylo, jak přemýšlí a ví, že přemýšlí bez onoho neustálého vnitřního hlasu. „Protože to vidím,“ řekla ve videu na YouTube. „Nevím, prostě cítím, že ty informace tam jsou, a když je chci, můžu je vytáhnout dopředu,“ dodala. „Je to jako soubory, v hlavě mám kategorie informací a můžu si je vytáhnout dopředu, když je potřebuju.“
Od té doby, co se dozvěděla, že vnitřní hlas existuje, se prý pokoušela postavit před zrcadlo a mluvit sama se sebou v hlavě. „Od té doby, co jsem se dozvěděla, že existuje vnitřní hlas, se o to pokouším a nakonec mluvím nahlas sama k sobě, takže většina mých rozhovorů je nahlas,“ vysvětlila.
Co na to říká věda?
Z vědeckých studií vyplývá, že většina lidí zažívá spíše směs monologu a jiných vzorců myšlení než Carlson. Malá studie z roku 2008 se snažila získat lepší představu o tom, jak lidé přemýšlejí. Náhodnému vzorku studentů dali pípáky. Když se pípák rozezněl, museli si zapsat, co se jim v hlavě odehrávalo chvíli předtím, než se rozezněl. To trvalo několik týdnů, aby si na to zvykli a pak získali přesný obraz o tom, co se děje v jejich myslích.
„Ve 26 procentech všech vzorků se pokusné osoby cítily, jako by si vnitřně povídaly samy se sebou,“ napsal později tým v časopise Psychology Today. „Existovaly však velké individuální rozdíly. Některé subjekty vnitřní hlas nezažily nikdy, jiné subjekty zažily vnitřní hlas až v 75 procentech vzorků. Medián procenta u všech subjektů byl 20 procent. „Někteří lidé k sobě mluví hodně, někteří nikdy, někteří občas.“
Zdroj: ladbible.com, redakce
