Byly objeveny jedinečné změny v mozku, které se vyskytují pouze u lidí trpících migrénou a které by mohly otevřít nové možnosti pro další výzkum léčby tohoto často vysilujícího onemocnění.
Vědci poprvé potvrdili změny, které se nacházejí v oblasti mozku zvané centrum semiovale, což je centrální oblast bílé hmoty, která se nachází pod mozkovou kůrou.
Náš mozek obsahuje perivaskulární prostory, tekutinou vyplněné mezery, které obklopují krevní cévy a nacházejí se v několika orgánech. V mozku mají zásadní význam pro systém odvádění tekutin z orgánů – tzv. glymfatický systém, a proto by zjištění, zda a jak souvisí s migrénou, mohlo lékařům pomoci lépe pochopit, proč ji někteří lidé dostávají.
V rámci studie bylo vyšetřeno 10 osob s chronickou migrénou, 10 osob s epizodickou migrénou bez aury a pět kontrolních osob, které migrénu neprožívaly, aby se zjistily rozdíly. Kromě změn v perivaskulárních prostorech hledali také hyperintenzitu bílé hmoty – typ léze, která se vyskytuje u lidí trpících migrénou.
Snímky odhalily, že u účastníků, kteří trpěli migrénou, došlo k významným změnám v perivaskulárních prostorech v rámci centrum semiovale. U této skupiny množství těchto změn souviselo s přítomností lézí v bílé hmotě.
„Studovali jsme chronickou migrénu a epizodickou migrénu bez aury a zjistili jsme, že u obou typů migrény jsou perivaskulární prostory větší v semiovale centru,“ uvedl spoluautor studie Wilson Xu, doktorand na Keck School of Medicine na University of Southern California v Los Angeles.
„Ačkoli jsme nezjistili žádné významné změny v závažnosti lézí bílé hmoty u pacientů s migrénou a bez ní, tyto léze bílé hmoty byly významně spojeny s přítomností zvětšených perivaskulárních prostor. To naznačuje, že změny v perivaskulárních prostorech by mohly vést k budoucímu rozvoji většího počtu lézí bílé hmoty. Tyto změny nebyly dosud nikdy zaznamenány.“
Vzhledem k fyziologické úloze perivaskulárních prostor je možné, že významné změny jejich struktury by mohly narušit glymfatický systém. To by fakticky znamenalo, že mozek se nemůže řádně omývat, což by vedlo k hromadění odpadních metabolitů, které mohou být pro mozek toxické.
Zatím není známo, zda narušení glymfatického systému hraje roli jako rizikový faktor migrény, ale tato zjištění by nás mohla přiblížit k účinnějším léčebným postupům při léčbě migrény.
„Výsledky naší studie by mohly pomoci inspirovat budoucí rozsáhlejší studie, které by pokračovaly ve zkoumání toho, jak změny v mikroskopických cévách a prokrvení mozku přispívají k různým typům migrény,“ uzavřel Xu. „Nakonec by nám to mohlo pomoci vyvinout nové, personalizované způsoby diagnostiky a léčby migrény.“
Výsledky budou prezentovány na výročním zasedání Radiologické společnosti Severní Ameriky.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.