Když přemýšlíme o ekologických úspěších, je nepravděpodobné, že by černobylská katastrofa z roku 1986 byla na seznamu na prvním místě, píše web Euronews.
Tato událost, která je všeobecně označována za nejhorší jadernou havárii, k níž kdy došlo, se stala během bezpečnostního testu v černobylské jaderné elektrárně na tehdejší sovětské Ukrajině. Obloha se naplnila kontaminací a radioaktivní déšť padal po celé Evropě.
Zatímco bezprostředně po katastrofě zahynulo méně než 100 lidí, OSN a WHO v roce 2005 oznámily, že v souvislosti s Černobylem zemřelo 4 000 lidí. Jiné skupiny tvrdí, že počet obětí v celé Evropě je ve skutečnosti až 16 000.
Z bezprostřední oblasti bylo evakuováno přibližně 117 000 lidí, především z Pripjati, města postaveného pro potřeby elektrárny. Byla zřízena uzavřená zóna, jejíž hranice byly stanoveny v okruhu 30 km od zbytků elektrárny. Uzavřeny pro lidi byly také části Běloruska, které zažily většinu radioaktivního deště.
Vyloučená zóna má nyní rozlohu přibližně 2 800 km² a je, možná nepřekvapivě, jednou z nejvíce radioaktivně zamořených oblastí na světě. Bezprostředně po havárii bylo zničeno více než 400 hektarů borovic a okolní flóra a fauna, stejně jako všechny blízké vodní zdroje, byly rovněž silně kontaminovány. Nyní, téměř 35 let po havárii, se však zdá, že vyloučená zóna prošla opětovnou proměnou.
Co se změnilo?
Navzdory rozsáhlému a bezprostřednímu poškození ekosystému vyloučené zóny se biodiverzita v této oblasti za poslední tři desetiletí rychle zvýšila. Vzácné druhy, jako je rys ostrovid a ohrožený zubr evropský, zaznamenaly opětovný nárůst.
V běloruské části vyloučené zóny vědci zjistili, že během deseti let po katastrofě došlo k prudkému nárůstu populace divočáků, losů a srnců. Bylo také zjištěno, že počet vlků se zvýšil sedminásobně.
„Počet vlků je sedmkrát vyšší, což je pravděpodobně způsobeno mnohem nižším loveckým tlakem v černobylské vyloučené zóně,“ říká James Smith z Portsmouthské univerzity, který spolu s Nickem Beresfordem z britského Centra pro ekologii a hydrologii prováděl výzkum divoké zvěře v této oblasti.
„Naše kamerové pasti na Ukrajině vyfotografovaly rysa ostrovida, medvěda hnědého, čápa černého a zubra evropského. Ukrajinští a běloruští výzkumníci zaznamenali v této zóně stovky druhů rostlin a živočichů, včetně více než 60 vzácných druhů,“ vysvětluje Beresford.
Druhy jako kůň Převalského, vzácný a ohrožený kůň pocházející ze střední Asie, byly dokonce v rámci ochranářských snah do oblasti záměrně vypuštěny. Stále není známo, jak jsou tato zvířata zdravá, přičemž mnozí vědci se obávají, že tyto druhy budou stále negativně trpět následky ozáření. Shromáždit dostatečné množství údajů k jejich sledování je v současné době fakticky nemožné.
Vědci, kteří se zabývají vlivem černobylské katastrofy na rostliny, však nedávno oznámili, že pšenice, žito, oves a ječmen pěstované v blízkosti této oblasti jsou stále kontaminovány. Téměř polovina všech vzorků, které vědci z Exeterské univerzity a Ukrajinského institutu zemědělské radiologie zkoumali, obsahovala nepovolené množství radioaktivních izotopů.
Populační boom zejména savců v oblasti je však stále považován za dobré znamení. Navzdory masové kontaminaci se Beresford spolu s dalšími vědci domnívá, že „celkový efekt byl pro volně žijící živočichy ve vyloučené zóně pozitivní“.
„Zátěž, kterou přinesla radiace v Černobylu, je méně závažná než výhody, které přinesl odchod lidí z oblasti,“ vysvětluje odborník na biochemii rostlin Stuart Thompson a dodává, že zóna „podporuje více života než dříve“.
Budou se lidé moci někdy vrátit?
Tato oblast se nedopatřením stala jednou z největších evropských přírodních rezervací a je jasným důkazem škodlivého vlivu člověka na divokou přírodu.
Neustále se vedou spory o to, zda bude vyloučená zóna ještě někdy obyvatelná pro lidi. Ukrajinské státní orgány v roce 2011 uvedly, že oblast by mohla být obydlena do 320 let, zatímco Greenpeace a ředitel Černobylu Ihor Gramotkin nedávno uvedli, že to bude pravděpodobně až za 20 000 let.
Je neuvěřitelné, že v 30kilometrové zóně se usídlilo 187 lidí – známých jako Samoselové (což znamená samoosadníci). Technicky je to stále nelegální, ačkoli v roce 2012 místní vláda vydala neoficiální povolení k pobytu pouze starším samoselům.
Tito obyvatelé dostávají od vlády sociální podporu, ale jejich pobyt ve vyloučené zóně není legalizován. Tato obrovská oblast se tak změnila z průmyslové a hustě osídlené na oblast s méně než 200 stálými obyvateli.
Dlouhodobý úspěch ekologické obnovy regionu bude plně pochopen až za mnoho let, ale již nyní se z něj lze jasně poučit. Prozatím se vyloučená zóna stále více otevírá turistům.
