Uložit článek na později

Uprostřed zpráv o létajících talířích, které se hemží hlavním městem země, si zpravodajská služba uvědomila, že potřebuje PR strategii.

V lednu 1953 se rodící se Ústřední zpravodajská služba dostala do svízelné situace. Po celé zemi se množily zprávy o pozorování UFO. Zprávy v tisku rozdmýchávaly fascinaci a obavy veřejnosti. CIA proto svolala skupinu vědců, aby prozkoumala, zda tyto neznámé úkazy na obloze představují hrozbu pro národní bezpečnost. Ale bylo tu ještě něco jiného.

V době, kdy rostoucí obavy ze Sovětů v době studené války sahaly od psychologické války až po plošné jaderné zničení, se americká vláda obávala vyhlídky na rostoucí národní hysterii. V předchozím roce se UFO začalo výrazně objevovat ve veřejné diskusi. V dubnu 1952 vyšel v populárním časopise LIFE článek s názvem „Have We Visitors from Space?“ (Máme návštěvníky z vesmíru?), který sliboval, že nabídne vědecké důkazy o tom, že meziplanetární talíře skutečně existují.

V červenci téhož roku se na titulních stranách novin po celé zemi objevily zprávy o létajících talířích, které se hemžily ve Washingtonu D.C. Od března do června téhož roku se počet pozorování UFO oficiálně nahlášených americkému letectvu zvýšil z 23 na 148. Vzhledem k tomu, že se UFO dostávalo pozornosti, rozhodla se CIA, že potřebuje „národní politiku“, co by se mělo veřejnosti říkat o tomto fenoménu, aby se minimalizovalo riziko paniky, jak uvádějí vládní dokumenty.

Robertsonova zpráva: Skutečným nepřítelem je hysterie

Za tímto účelem spolupracoval Úřad vědeckého zpravodajství CIA s Howardem Percym Robertsonem, profesorem matematické fyziky na Kalifornském technologickém institutu, aby shromáždil skupinu nevojenských vědců. Takzvaný „Robertsonův panel“ se sešel na několik dní v lednu 1953, aby prozkoumal záznamy letectva o pozorování UFO z roku 1947.

Projekt Modrá kniha (Project Blue Book), který byl zahájen v roce 1952, byl poslední iterací týmů letectva pro vyšetřování UFO. Po rozhovorech se členy projektu kapitánem Edwardem J. Ruppeltem a astronomem J. Allenem Hynkem dospěla komise k závěru, že mnoho pozorování, která projekt Modrá kniha sledoval, bylo ve skutečnosti vysvětlitelných. Například po přezkoumání videa pořízeného 15. srpna 1950 z pozorování UFO poblíž Great Falls v Montaně dospěla komise k závěru, že to, co video ve skutečnosti ukazuje, je sluneční světlo odrážející se od povrchu dvou stíhaček letectva.

Tým skutečně viděl potenciální hrozbu související s tímto jevem – ale nebyly to talíře a malí zelení mužíčci. „Byla to sama veřejnost,“ říká John Greenewald mladší, zakladatel online archivu vládních dokumentů The Black Vault. „Existovala obava, že by široká veřejnost se svou panikou a hysterií mohla v době krize zahltit zdroje americké vlády,“ dodal Greenwald.

„CIA se zřejmě také obávala zahraničního vměšování,“ říká Nick Pope, který v letech 1991-1994 pracoval pro program UFO britského ministerstva obrany. „Konkrétně se obávala, že sověti najdou způsob, jak využít obrovského zájmu veřejnosti o UFO k nějaké manipulaci, k vyvolání paniky; ta by pak mohla být využita k podkopání národní soudržnosti,“ dodal.

Robertsonova zpráva, kterou CIA veřejně zveřejnila až v roce 1975, naznačuje, že masová hysterie kolem UFO by mohla vést k větší zranitelnosti vůči možné psychologické válce nepřítele.

Učení veřejnosti, aby nebyla tak důvěřivá

K řešení těchto potenciálních zranitelných míst navrhla skupina vzdělávací programy, které by vyvracely pozorování UFO a učily veřejnost, jak rozpoznat určité jevy. Vědci z týmu navrhli, aby se lidé učili pomocí článků, televizních pořadů a filmů – dokonce navrhli, aby s jejich produkcí pomohla korporace Walt Disney. „Takový program by měl mít tendenci snížit současnou důvěřivost veřejnosti a její náchylnost k chytré nepřátelské propagandě,“ poznamenala zpráva.

Condonova zpráva: Byly její závěry předem dané?

V letech 1966-1968 vláda vyzvala k dalšímu, delšímu vědeckému vyšetřování projektu Modrá kniha, které vedl fyzik Edward U. Condon. Ačkoli se na Condonově výboru do jisté míry podílela i CIA, byl zadán americkým letectvem a proveden vědci z Coloradské univerzity a jeho zpráva byla okamžitě k dispozici veřejnosti. Stejně jako Robertsonova komise dospěla k závěru, že UFO nepředstavuje pro USA žádnou hrozbu a že většinu pozorování lze snadno vysvětlit. Kromě toho navrhla, aby letectvo ukončilo vyšetřování UFO v rámci projektu Modrá kniha – což se v roce 1969 stalo.

Mnozí lidé, kteří se zabývají pozorováním UFO, naznačují, že vláda nikdy ve skutečnosti nedovolila Robertsonově panelu, Condonově výboru nebo dokonce projektu Modrá kniha, aby přezkoumali nejcitlivější pozorování UFO, incidenty, které mohly obsahovat utajované informace. Jedním z hlavních důkazů je memorandum z roku 1969 podepsané brigádním generálem Carrollem H. Bolenderem, které naznačuje, že letectvo nesdělilo všechna pozorování UFO projektu Modrá kniha a že bude pokračovat ve vyšetřování pozorování, která by mohla představovat hrozbu pro národní bezpečnost, i po skončení projektu. Dnes námořnictvo sleduje pozorování „neidentifikovaných leteckých jevů“ neboli UAP.

Kritici také naznačují, že skutečným cílem Robertsonova panelu, Condonova výboru a/nebo projektu Modrá kniha nikdy nebylo zjistit, co se s pozorováním UFO skutečně děje, ale pouze uklidnit obavy veřejnosti z něj. Pokud by to byla pravda, nemuselo by to nutně znamenat, že vláda měla informace o mimozemšťanech, které chtěla utajit. V některých případech se vláda možná snažila zakrýt své vlastní aktivity.

Od ukončení projektu Modrá kniha CIA přiznala, že více než polovina zpráv o UFO, které vláda obdržela koncem 50. a v 60. letech, se týkala tajných špionážních letů U-2 a OXCART americké vlády. „Protože vláda nechtěla, aby se veřejnost o těchto tajných letech dozvěděla, členové projektu Modrá kniha často vysvětlovali taková pozorování tím, že je spojovali s přírodními jevy, jako jsou ledové krystalky a teplotní inverze,“ píše Gerald K. Haines, historik Národního průzkumného úřadu CIA. V roce 2014 CIA o této lsti samolibě informovala na Twitteru: „Pamatujete si na zprávy o neobvyklé aktivitě na obloze v 50. letech? To jsme byli my.“

Zdroj: sgp.fas.org

Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.

 

Přihlásit přes Seznam

 

Přihlásit se přes náš web

 

Ještě nemáte účet? Staňte se členem.

Upozornit na nové komentáře
Upozornit na
1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Nejhlasovanější
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Masunta

Jsou u nás… i mezi námi. Umějí se odhmotnit a zhmotnit, umějí se zneviditelnit. Nejvíc je jich v oceánech.

1
0
Co si o tom myslíte? Napište nám váš názorx