Strašidelný příběh muže, který vytvořil Ostrov panenek

Na území jedné z největších světových metropolí, Mexico City, se nachází jeden z posledních pozůstatků Aztéků.

Xochimilco, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, je rozsáhlá síť kanálů a malých umělých ostrovů zvaných chinampas, kde žijí místní obyvatelé a pěstují plodiny. V jedné takové chinampě, hluboko v srdci Xochimilca, stojí několik malých chatrčí, které převyšují tisíce zohavených, rozpadajících se panenek.

Na ostrově s příhodným názvem Ostrov panenek neboli La Isla de las Muñecas se nachází největší sbírka strašidelných panenek na světě. Ačkoli jedinou skutečně strašidelnou věcí v tomto příběhu je snad jen muž, který zde žil, poustevník Don Julian Santana Barrera, kterého údajně pronásledoval duch utonulé dívky.

Předtím, než se sem Don Julian v 50. letech 20. století přestěhoval, se mu neříkalo Ostrov panenek, i když si své jméno vysloužil brzy poté, co se zde začaly záhadně objevovat panenky. Podle legendy se několik let před jeho příjezdem zamotala do leknínů v kanálu mladá dívka a tragicky se tam utopila.

Don Julian tvrdil, že slyšel, jak dívka ze záhrobí křičí: “Chci svou panenku.” Nedaleko místa, kde údajně našel její tělo, našel panenku, kterou pak pověsil na strom, jako by ji chtěl obětovat dívčině duši. Don Julian jí začal být posedlý a pronásledovaný. Později tvrdil, že pokaždé, když vyšel ven, objevil na stromech zavěšené nové panenky. Ne všechny byly navíc zcela neporušené; některé byly bez hlavy a jiné rozčtvrcené. Když se donu Juliánovi nedařila úroda, rozmístil po ostrově další panenky, aby uklidnil neklidnou duši mladé dívky.

Tato strašidelná svatyně se stala jeho posedlostí. Don Julian trávil každý den prohledáváním skládek a lovením starých vyřazených panenek v kanálech. Dokonce za ně vyměňoval svou zeleninu. Don Julian panenky rozvěšoval v různém stavu, v jakém je našel, což spolu s jejich vystavením přírodním živlům vytvořilo děsivou scénu, kterou vidíme dnes. Během následujících zhruba 50 let tento les panenek dále budoval. Ačkoli jsme je označili za “strašidelné”, don Julian je možná považoval za ochranné.

Don Julian zemřel v roce 2001 nedaleko místa, kde zemřela mladá dívka. Někteří naznačují, že ho potkal stejný osud jako ji a utopil se, zatímco jiní tvrdí, že dostal infarkt. Bez ohledu na to mnozí věří, že jeho smrt způsobil dívčin duch, který prý na ostrově straší dodnes.

Strach z panenek se nazývá pediofobie a jeho příčinou jsou prázdné, ale realistické pohledy panenek. Ostrov panenek však rozhodně neděsí jen pediofoby. Stejně tak je zdrojem fascinace i pro ostatní a dnes je oblíbenou turistickou atrakcí.

Místní obyvatelé tvrdí, že panenky v noci ožívají a oživují je duchové zemřelých. Panenky prý samy od sebe šeptají, pískají, hýbou končetinami a otáčejí hlavou a doufají, že neopatrné lidi vylákají na smrt ve vodě v kanálech ostrova. Jiní říkají, že je to jen vítr.

Ať tak či onak, říká se, že je moudré nabídnout panenkám dárek, jakmile vstoupíte na ostrov. Kdo ví – pokud to neuděláte, možná vás potká stejný osud jako dona Juliana Santanu Barreru.

Zdroj: nypost.com

Upozornit na nové komentáře
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
0
Co si o tom myslíte? Napište nám váš názorx