Pokud se v poslední době snažíte sami sebe přesvědčit, abyste více cvičili, vzpomeňte si na nedávný případ ženy z České republiky, která si jednoho dne vyšla na procházku a náhodou našla poklad s více než 2150 stříbrnými mincemi starými více než 900 let.
“Jde o objev, který se dá přirovnat k výhře milionu v jackpotu,” uvedl v prohlášení Filip Velímský, archeolog z Akademie věd ČR v Praze. “Skrýš stříbrných mincí představuje obrovskou částku pro běžného člověka nepředstavitelnou a zároveň nedostupnou,” vysvětlil.
Proč by tedy takový poklad měl být 900 let ukrytý? Odborníci z Českého muzea stříbra a pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR mají několik teorií: podle nich mohla být původně určena na žold vojáků, nebo dokonce představovat jakousi válečnou kořist. To by jistě dávalo smysl: Praha je dnes sice turisticky vyhledávaným místem známým svou bezkonkurenční krásou a pivem, ale v českém hlavním městě nebylo vždycky tak blaze.
Pokud se totiž vrátíte zhruba o tisíciletí zpět, do doby, kdy se mince razily, ocitnete se v bouřlivé éře rodu Přemyslovců. Mezi rokem 999, kdy zemřel Boleslav Pobožný, a koncem 12. století, kdy Otakar I. formálně založil Čechy jako království, byla Praha v podstatě epicentrem téměř nepřetržité rodové hádky na úrovni národa.
“Bylo to sem pravděpodobně umístěno v první čtvrtině 12. století, v době vnitropolitické nestability,” vysvětlil Velímský. “V té době probíhaly v zemi spory mezi příslušníky přemyslovské dynastie o pražský knížecí stolec.”
Původně byl poklad uložen v keramickém hrnci, ale po devíti stoletích užívání půdy, včetně orby, zůstal neporušený pouze podstavec. Samotný poklad však představuje dosud největší soubor raně středověkých mincí nalezených v regionu, který zahrnuje ražby nejméně tří panovníků z 11. a 12. století.
Mince jsou nyní zpracovávány a doufejme, že v létě 2025 budou vystaveny pro veřejnost. Díky podrobnější analýze mincí by snad odborníci měli být schopni zjistit nejen to, kdo je razil, ale i kde to dělal. To proto, že stříbro, které bylo použito k ražbě mincí, lze prostřednictvím prvků, které se rovněž nacházejí ve slitině, vystopovat až k přesnému místu, kde bylo původně vytěženo – proto mince v budoucnu čeká kolo rentgenového snímkování a spektrální analýzy, aby se určilo jejich konkrétní složení.
Odborníci se shodují na tom, že nález je jedním z největších nálezů posledního desetiletí. A to nejlepší pro šťastného člověka, který mince objevil? Jako odměnu by měla obdržet asi 10 procent hodnoty – což není špatný honorář za náhodný výšlap po poli.
Zdroj: IFLScience, Archeologický ústav AV ČR, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.