Před nějakým časem bylo potvrzeno, že torpédoborec USS Johnston z druhé světové války je nejhlubším vrakem na světě, který byl nalezen v hloubce 6 468,6 m pod hladinou. Po krátkém kralování se však o jeho titul uchází jiný.
Ačkoli se nachází ve stejné blízkosti jako Johnston – východně od ostrova Samar ve Filipínském moři – USS Samuel B. Roberts („DE 413“) leží téměř o 400 m hlouběji, v hloubce 6 865 m, jak bylo objeveno 22. června 2022. Původní zprávy hovořily o maximální hloubce 6 895 m, ale po upřesnění údajů byla tato hodnota překalibrována o 30 m, přesto se jedná o nový rekord jako nejhlubší dosud nalezený vrak lodi a nejhlubší ponor lodi s posádkou.
Sammy B (jak se také lodi amerického námořnictva říká) leží téměř stejně hluboko pod hladinou moře, jako se nad ní tyčí nejvyšší hora Jižní Ameriky Aconcagua. Nebo jinak řečeno, vertikální vzdálenost se rovná stohu dvaceti Eiffelových věží nebo osmi Burdž Chalíf (nejvyšší budova světa).
Hloubka tohoto plavidla je téměř dvakrát větší (tj. 45 %) než hloubka nejslavnějšího vraku RMS Titanic, který leží v hloubce asi 3 800 m v Atlantickém oceánu. Doprovodná loď torpédoborce neboli fregata byla součástí stejné operační skupiny jako Johnston (torpédoborec a jedno z plavidel, které měl Sammy B za úkol bránit). Obě padly za oběť bitvě u Samaru 25. října 1944 s velkým počtem obětí.
Jednalo se o jedno z ohnisek širší bitvy v zálivu Leyte, kterou na sklonku druhé světové války svedlo americké a japonské námořnictvo. Někteří námořní historici ji považují za největší námořní bitvu všech dob. Vzhledem k tomu, že na palubě USS Samuel B. Roberts se dodnes zřejmě nachází ostrá munice, není pro ty, kteří vrak lodi odhalili, pochyb o tom, že šla ke dnu.
V čele pátrání po lodi Sammy B a před ní po lodi Johnston stál americký dobrodruh a důstojník amerického námořnictva ve výslužbě Victor Vescovo. Jen několik týdnů před objevením tohoto vraku se Vescovo vydal do vesmíru, čímž si připsal další bezprecedentní milník v průzkumu.
Jeho nejmodernější hlubinná ponorka DSV Limiting Factor, s níž Vescovo navštívil nejhlubší místa v pozemských oceánech, se ukázala jako neocenitelná při pátrání po těchto dávno ztracených plavidlech, jejichž přesná poloha zůstávala po desetiletí neznámá. Při pátrání po Sammy B se Vescovo spojil se společností Eyos Expeditions a sonarovým specialistou Jeremiem Morizetem. Limitní faktor byl doplněn o nejmodernější sonarovou technologii, která ještě nikdy nebyla použita v tak extrémních hloubkách.
Ani s vyspělým hardwarem nebyl tým na základě výsledků sonaru stoprocentně přesvědčen, že Sammyho B našel, dokud se Vescovo a Morizet nevydali na průzkum. Po dvou sestupech bez výsledku to byl jejich třetí a pravděpodobně poslední pokus.
„Problém sonaru spočívá v tom, že ve skutečnosti nedokáže rozlišit kámen od kovu, měří pouze odraz zvukových vln bez ohledu na to, od čeho se odrážejí,“ vysvětluje Vescovo. „Proto jsme se rozhodli potápět spíše na základě historické analýzy, kde by se mohla nacházet, a když jsme byli na mořském dně, použili jsme vlastní sonar ponorky, který má mnohem kratší dosah, ale vyšší rozlišení,“ dodal Vescovo. „S tímto sonarem, který má účinný dosah 100-150 m, jsme provedli pátrací vzor a nakonec jsme narazili na odraz, který byl jednoznačně vrakem lodi,“ řekl Vescovo.
Přesné souřadnice lodi Sammy B zůstaly utajeny, aby byl respektován její status válečného hrobu. Odhaduje se, že z 224 členů posádky jich 89 zahynulo při potopení. Po statečném boji proti početní převaze zasadila Sammy B poslední ránu vlajková loď japonského císařského námořnictva Jamato.
Tato obrovská bitevní loď spolu se sesterskou lodí Musaši byla s délkou 263 m největší bitevní lodí, jaká kdy byla postavena, a byla vybavena děly ráže 18 palců (45,7 cm). Rozsah způsobených škod je zřejmý i po téměř 80 letech, jak ukazuje Vescovo. Sammy B byl během bitvy nesmírně poškozen, o čemž svědčí extrémně poškozená zadní část.
Je vidět, kde jeden bitevní náboj pronikl zadní palubou a vybuchl, čímž loď zcela otevřel a způsobil její potopení. Obě kormidla byla zcela odstřelena, nikdy jsme je nenašli a nebylo vidět ani záď, protože byla roztříštěná. Ale přední část lodi byla v docela dobrém stavu s většinou jejích děl, některá stále nabitá a její můstek byl neporušený.
Je neuvěřitelné, že tato poslední kapitola nemusí být koncem odysey nejhlubšího vraku, protože v této oblasti je známo několik dalších uchazečů, kteří by mohli tento rekord posunout ještě hlouběji. Tam, kde Johnston a Sammy B spočinuly v hloubce necelých 7 km pod hladinou, se Filipínský příkop, nad nímž se odehrála bitva u Samaru, v nejhlubším místě noří do hloubky přes 10 km.
Vescovo říká, proč pátrání ještě neskončilo. USA během bitvy ztratily další dvě lodě, malou letadlovou loď Gambier Bay a torpédoborec Hoel. „Provedli jsme dva ponory při hledání Gambier Bay ve vodách ještě hlubších, než kde jsme našli Johnston, v naději, že ji najdeme, ale nenašli jsme ji. Po Hoelu jsme nepátrali, protože máme jen velmi málo dobrých údajů o tom, kde se potopil,“ řekl Vescovo.
„Japonci také ztratili několik lodí v této oblasti a my jsme ještě méně schopni určit dobrou oblast pro jejich hledání,“ dodal Vescovo. „Takže ano, mohou tam být ještě hlubší vraky než Johnston a Sammy B, ale bude ještě těžší je najít. Ne nemožné, ale obtížnější. Těším se, až se o to pokusíme,“ řekl Vescovo.
