Vozidla z dob SSSR ožívají: Polské PTS-M vyrážejí do polární pustiny
Polsko překvapilo nečekaným krokem. Rozhodlo se přesunout dva plovoucí pásové transportéry PTS-M na Špicberky.
Stroje, které se dříve pohybovaly po polských řekách při povodních, teď míří daleko na sever, do arktických podmínek. Konktrétně na Polární stanici Hornsund, kterou provozuje Ústav geofyziky Polské akademie věd.
Tato stanice je nejsevernější celoročně fungující výzkumné zařízení, které Polsko v Arktidě má. Hornsund není žádná obyčejná výzkumná chata. Slouží jako základna pro vědecké expedice. Každý rok se tam střídají týmy výzkumníků, kteří sledují klima, geofyzikální jevy nebo třeba posuny ledovců. A právě těmto lidem mají PTS-M transportéry pomoct.
Ústav, který stanici spravuje, zajišťuje nejen výzkum, ale také logistiku, dopravu a celkový provoz. A to v opravdu náročných podmínkách. Přesně tam se hodí stroje, které zvládnou terén, led, vodu i bláto. A to PTS-M umí.
Je to pásové vozidlo, které umí plout po vodě. První model vznikl už v 60. letech v Sovětském svazu. Verze PTS-M, kterou Poláci používají, je z roku 1965. Ale i přes svůj věk má co nabídnout.
Nákladový prostor je téměř 8 metrů dlouhý a přes 2,5 metru široký. Hmotnost činí 17,8 tuny bez nákladu. Má motor o výkonu 350 koní. Na souši zvládne rychlost až 42 km/h, na vodě s desetitunovým nákladem pak kolem 11 km/h.
Zvládne nejen řeky, ale i moře s vlnami až do čtvrtého stupně. Posádka je dvoučlenná a kabina je vytápěná. Což se v mrazech Špicberk určitě bude hodit. Tyto transportéry mají za sebou zkušenost z operace FENIKS, kde pomáhaly při povodních. Teď dostanou nový úkol – a to v extrémních arktických podmínkách.
Pro polské vědce je to rozhodně dobrá zpráva. Znamená to víc možností, lepší zázemí a hlavně větší bezpečnost při expedicích.