Nejnebezpečnější ruský taktický bojový letoun v akci: MiG-31BM Foxhound ovládá oblohu

Ruské letectvo začalo nasazovat do operací proti ukrajinským cílům své nejtěžší taktické stíhací letouny třídy MiG-31BM/BSM Foxhound, které debutovaly v osm měsíců trvající válce, píší na webu Military Watch Magazine.

Letouny Foxhound byly nasazeny k neutralizaci prostředků ukrajinského letectva, přičemž studie britského Královského institutu spojených služeb tvrdí, že se letouny „ukázaly jako vysoce účinné proti ukrajinským útočným letounům a stíhačkám, přičemž obzvláště problematické jsou MiG-31BM a rakety vzduch-vzduch dlouhého doletu R-37M“. Zejména v souvislosti s R-37M se uvádí, že „extrémně vysoká rychlost zbraně spolu s velmi dlouhým účinným dosahem a vyhledávačem určeným k zasahování cílů v malých výškách ji činí obzvláště obtížnou k vyhnutí“. Další zprávy uvádějí, že některé MiGy-31 ze 712. pluku byly předsunuty k objektům na Krymu a koncem října sestřelily ukrajinskou údernou stíhačku Su-24M.

MiG-31 byl po desetiletí považován za nespornou špičku ruského bojového letectva a teprve nedávno byl tento titul zpochybněn zavedením zlomku jednotky stíhaček Su-57 páté generace. Foxhound je nadměrně velký letoun, který je schopen létat mnohem výše a rychleji, nést mnohem větší senzory a nasadit větší palebnou sílu než ostatní ruské těžké stroje, jako jsou Su-30 a Su-35, které tvoří páteř ruského letectva. Jeho raketa R-37M je těsným uchazečem o titul nejnebezpečnější rakety na světě s doletem 400 km, rychlostí Mach 6 a 60kg bojovou hlavicí, které se žádná jiná raketa mimo Čínu nevyrovná.

MiG-31 byl prvním stíhacím nebo záchytným letounem na světě, který byl schopen odpalovat všechny své zbraně v extrémních výškách v prostoru, což poskytovalo střelám jako R-37 mnohem více energie, než kdyby je používaly jiné letouny, a byl také prvním letounem s radarem s fázovou anténní soustavou a schopností nadzvukového letu po velmi dlouhou dobu. Flotila letounů Foxhound byla od počátku roku 2010 prioritně modernizována, včetně integrace nových zbraní a avioniky, a díky svým vysokým výkonům a vhodnosti pro operace v extrémních povětrnostních podmínkách byla stále častěji nasazována v Arktidě v souvislosti s rostoucím napětím v této oblasti ve vztazích s NATO.

Ačkoli ukrajinská stíhací flotila, na rozdíl od protivzdušné obrany, nepředstavovala pro ruské letectvo příliš velkou výzvu vzhledem k zastaralosti jejího inventáře, nasazení letounů MiG-31 poskytuje cennou příležitost k otestování letounů a jejich raket v bojových podmínkách. Ruské stíhací letouny, a zejména Su-35, získaly od vypuknutí války rozsáhlé zkušenosti v bojích ve vzduchu a několikanásobné sestřely ve vzduchu, z čehož žádná jiná země 21. století netěžila. Také Su-57 se vedle svého nasazení v úderných misích a misích potlačování protivzdušné obrany údajně, ale nepotvrzeně, zúčastnil jediného střetnutí vzduch-vzduch, v němž sestřelil ukrajinský Su-27.

Zatímco stíhačky MiG-31BM/BSM začaly hrát významnou roli v rusko-ukrajinské válce teprve nedávno, úderná varianta MiG-31K byla krátce před začátkem konfliktu předsunuta proti státům NATO jako odstrašující prostředek, zatímco jeden z nich provedl v březnu velký úder na ukrajinské pozice u polských hranic. Stejně jako raketa R-37M je i hypersonická balistická raketa Kh-47M2 nesená letounem MiG-31K naddimenzovanou zbraní, kterou by jiné třídy ruských taktických bojových letounů nebyly schopny tak účinně použít. Její cena a nedostatek však znamenají, že při úderech na ukrajinské cíle nehrála velkou roli ani MiG-31K.

Rusko v současné době vyvíjí nástupce MiGu-31 v rámci programu PAK DP, ačkoli není jisté, zda půjde o ambiciózní letoun létající v prostoru a blízký hypersonickému letounu, jak tvrdí některé zdroje, nebo o konzervativní vylepšený derivát současného MiGu-31.

Zdroj: militarywatchmagazine.com