Severní Korea poprvé demonstrovala úderné schopnosti své nejschopnější třídy hladinových válečných lodí, korvety třídy Amnok, když z jedné z lodí zkušebně odpálila raketu Hwasal-2.
Tato třída raket a s ní úzce související třída Hwasal-1 byly nedávno pozorovány při vypouštění z mobilních pozemních prostředků a představují silný doplněk k rozsáhlé a stále dokonalejší řadě balistických raket země pro provádění konvenčních i jaderných úderů. Státní Korejská ústřední tisková agentura uvedla, že zkušební odpálení ze třídy Amnok mělo zlepšit “bojovou funkci lodi a funkci jejího raketového systému” a zároveň zlepšit schopnost personálu zahájit “útočnou misi ve skutečné válce”.
Předpokládá se, že střela zasáhla cíl vzdálený přibližně 200 km, což je na podzvukovou zbraň poměrně málo a podle odhadů americké organizace Missile Defense Advocacy Alliance jen desetina jejího odhadovaného doletu.
Investice do vývoje korvety třídy Amnok je pozoruhodným odklonem od extrémního důrazu, který Korejské lidové námořnictvo klade na své ponorkové síly oproti pozemním prostředkům, přičemž tato služba má více ponorek než kterákoli jiná na světě, a to především pro pobřežní operace, aby asymetricky čelila hrozbám ze strany mnohem větších amerických a spojeneckých flotil.
Vývoj korvet schopných nést velké střely s dlouhým doletem, které jsou ve většině námořních sil nasazovány pouze z jaderných útočných ponorek nebo plavidel velikosti torpédoborce, odráží podobný přístup, který od konce studené války uplatňuje Rusko, aby kompenzovalo svou neschopnost nasadit velkou flotilu moderních plavidel velikosti torpédoborce nebo křižníku.
Schopností úderů křižujícími raketami dlouhého doletu z lodí velikosti korvety dříve disponovalo pouze ruské námořnictvo a poprvé byla demonstrována v roce 2015 při úderech na islamistické povstalce v Sýrii.
Investice Severní Koreje do korvet s podobnými schopnostmi má potenciál dále výrazně zkomplikovat potenciálním protivníkům plány na válku na poloostrově a poskytnout schopnost zasahovat daleko větší námořnictva na velmi dlouhé vzdálenosti a podporovat tak další prostředky, jako jsou pobřežní baterie řízených střel. Západní zdroje rovněž spekulují o tom, že lodě budou schopny provádět jaderné údery, což by mohlo být cenným přínosem pro údery na americké vojenské základny v Japonsku.
Dvě korvety třídy Amnok, které jsou v současné době ve službě v Korejském lidovém námořnictvu, jsou zřejmě prvními korvetami s moderními odpalovacími zařízeními pro řízené střely. Každá z lodí rovněž disponuje 100mm hlavním dělem, dvojicí šestihlavňových 30mm Gatlingových děl a dvěma šestihlavňovými 14,5mm kulomety, hlubinnými pumami a pravděpodobně i 533mm torpédomety.
Absence protivzdušné obrany i středního dosahu však naznačuje, že lodě mají operovat v dosahu rozsáhlé sítě raketových systémů země-vzduch, případně s krytím stíhacích letounů. Tento nedostatek by mohl být případně kompenzován společnými operacemi s většími loděmi sousedních zemí, které mohou poskytnout krytí proti leteckým útokům, jako jsou torpédoborce třídy 052D nasazené Čínou.
Zůstává nejisté, zda Severní Korea bude investovat do výroby dalších korvet třídy Amnok, přičemž stále existují pádné argumenty, že prostředky, jako jsou baterie pobřežní obrany a ponorky s řízenými střelami, představují mnohem nákladově efektivnější prostředky jak z hlediska výroby, tak z hlediska celkových nákladů na životnost. Očekává se, že schopnost přežití její malé flotily hladinových plavidel v případě velké války bude mnohem nižší.
Zdroj: Naval News, Interesting Engineering, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.
Což o to, jsou to velice pěkné lodě, a ukazují na sílu severokorejského průmyslu. Jenže – stačí si tyto lodě srovnat s jihokorejským loďstvem. To je početně mnohem silnější, a i kvalita jeho lodí je vyšší. takže případný střet by dopadl v neprospěch Severokorejců