Ruská federace vyrábí hypersonickou střelu Zirkon mnohem rychleji než se očekávalo, což vyvolává otázky ohledně jejího účelu.
Původně bylo tvrzeno, že 3M22 Zirkon je protilodní střela pro lodě a pobřežní raketové systémy, ale zatím neexistují žádné nosiče pro tuto střelu. Dosud jediné známé nosiče jsou fregata Admirál Gorškov, ponorka Jaseň K-560 Severodvinsk a několik modernizovaných pobřežních odpalovacích zařízení.
Existuje však spekulace, že Zirkon není skutečně protilodní střela, a že Rusko tento název používá jen pro propagaci. Možná je to střela středního doletu, určená pro pozemní údery. I když Zirkon má své nedostatky, výroba značného množství střel naznačuje, že Rusko vidí jejich význam a potenciál pro svou vojenskou strategii.
Ruská raketa Zirkon, která je vyvíjena jako vylepšení raketového systému SS-N-22 Sunburn, má několik omezení, která brání v jejím úspěšném využití. Hlavní problém spočívá v velikosti bojové hlavice, která váží přibližně 150 kg.
Tato hmotnost omezuje účinnost rakety pouze na lodě o výtlaku 4 500-5 000 tun, zatímco moderní raketové torpédoborce mají výtlak 9 000-10 000 tun a letadlové lodě dokonce 100 000 tun. Nálet na letadlovou loď s touto raketou tedy spíše připomíná situaci z třetí světové války.
GUR, Rusya'nın envanterdeki bazı seyir füzesi ve aylık üretim sayısı ile ilgili rapor paylaşmış.
— alpaytkn_ss3 (@alpaytkn_ss3) May 1, 2024
3M22 Zircon: 40 adet, üretim aylık 10 adet.
P-800 Oniks/Oniks-M: 400 adet, üretim aylık 10 adet.
Kalibr: 270 adet, üretim aylık 30-40 adet.
Kh-69: 45 adet, üretim aylık 1-3 adet. pic.twitter.com/qX8nzigdbz
Navíc dosah Zirkonu je omezen na 1 000 km, což je dnes považováno za nedostatečné. Spojené státy již vyvinuly protilodní střelu LRASM s dosahem přes 1 000 km, což znamená, že možnost útoku na nepřátelskou flotilu z velké vzdálenosti existuje.
Tím pádem není třeba masivně vyzbrojovat ruské fregaty projektu 22350 ani raketové křižníky projektu 1144 Orlan s touto raketou. Celkově lze tedy říci, že ruská raketa Zirkon má několik omezení, která brání jejímu úspěšnému využití v současném kontextu.
Ruská hypersonická střela Zirkon je schopná dosáhnout rychlosti nadzvukového letu a dosáhnout vzdálenosti až 1 000 km. Tato střela je primárně zaměřená na útoky na pozemní cíle a je vybavena jadernou hlavicí.
Existuje možnost, že by Zirkon mohla být odpalována z modernizovaného komplexu Bastion, který je již vybavený střelami Oniks. Integrace této střely do systému Iskander, který používá jiné střely, je však sporná.
Veřejně dostupné informace o rozměrech Zirkonu nejsou k dispozici, ale očekává se, že tato raketa bude delší než Oniks a Iskander. Nicméně, díky mobilním odpalovacím zařízením, kterými Rusko již disponuje, není tato situace pravděpodobně kritickým problémem ani pro systém Bastion.
Pokud je tento předpoklad správný, pak Kreml skutečně vyvinul raketu s doletem až 1 000 km, která má složitý aerobalistický profil v atmosféře, což vylučuje možnost jejího zachycení na velké vzdálenosti protiraketami SM-3, které zachycují balistické rakety mimo atmosféru.
Je však třeba poznamenat, že jediným systémem, který mají Spojené státy k dispozici a který může čelit Zirkonu, je THAAD, který je omezen na sedm baterií. SM-6, které mohou být vypouštěny z torpédoborců a křižníků Aegis, stejně jako ze dvou stacionárních odpalovacích zařízení v Evropě nazvaných Aegis Ashore, jež jsou prvky nejvyššího stupně protiraketové obrany, a systému Typhon (ve službě jsou dva). Tyto možnosti mohou pokrýt oblast s dosahem 200-350 km. Patriot PAC-3 samozřejmě může zachytit i Zirkon, ale v podstatě přímo nad ním na vzdálenost 40-60 km.
Zdroj: Wikipedia, Defense Express, redakce
