Tým badatelů rozluštil pět století starý kód, který odhaluje údajné francouzské spiknutí s cílem zabít císaře Svaté říše římské a španělského krále Karla V, píší na webu Science Alert.
Karel byl jedním z nejmocnějších mužů 16. století a během své více než čtyřicetileté vlády stál v čele rozsáhlé říše, která zahrnovala velkou část západní Evropy a Ameriky. Rozluštění dopisu, který císař napsal v roce 1547 svému velvyslanci ve Francii, trvalo týmu z výzkumné laboratoře Loria ve východní Francii šest měsíců. V tomto bouřlivém období došlo k řadě válek a napětí mezi Španělskem a Francií, které v té době vládl František I., renesanční panovník, který přivedl z Itálie Leonarda da Vinciho.
Dopis Karla V. Jeanu de Saint-Mauris po staletí ležel zapomenutý ve sbírkách Stanislavovy knihovny v Nancy. Cecile Pierrotová, kryptografka z Lorie, se o jeho existenci poprvé dozvěděla na jedné večeři v roce 2019 a po dlouhém pátrání se jí ho podařilo v roce 2021 spatřit. Nesl podpis Karla V. a byl zároveň záhadný a naprosto nepochopitelný.
Průlom
Pierrot při pečlivé práci podpořené počítači našel „odlišné rodiny“ přibližně 120 symbolů, které používal Karel V. „Celá slova jsou zašifrována jediným symbolem“ a císař nahrazoval samohlásky následující po souhláskách značkami, což je podle ní inspirace pocházející pravděpodobně z arabštiny. V další překážce také používal symboly, které nic neznamenají, aby zmátl případného nepřítele, který by se snažil zprávu rozluštit.
Průlom nastal v červnu, kdy se Pierrotovi podařilo rozluštit větu z dopisu a tým pak s pomocí historičky Camille Desenclosové kód rozluštil. „Byla to namáhavá a dlouhá práce, ale skutečně došlo k průlomu, který nastal během jednoho dne, kdy jsme najednou měli správnou hypotézu,“ řekla. Pomohl i další dopis od Jeana de Saint-Mauris, kde příjemce na okraj načmáral určitou formu přepisu kódu.
Další objevy
Podle Desenclosové je vzácné, když se historikovi podaří přečíst dopis, který se nikomu nepodařilo přečíst po celých pět století. Podle ní potvrzuje poněkud zhoršený stav vztahů mezi Františkem I. a Karlem V. v roce 1547, který o tři roky dříve podepsal mírovou smlouvu.
Vztahy mezi nimi však byly stále napjaté a docházelo k různým pokusům o vzájemné oslabení. A to natolik, že jednou z odhalených informací byly zvěsti o spiknutí proti Karlu V., které se údajně chystalo ve Francii, uvedla Desenclosová. Řekla, že o tomto spiknutí se toho moc nevědělo, ale podtrhovalo to panovníkův „strach“.
Badatelé nyní doufají, že se jim podaří identifikovat další dopisy mezi císařem a jeho velvyslancem, aby měli přehled o strategii Karla V. v Evropě. „Je pravděpodobné, že v příštích letech učiníme mnoho dalších objevů,“ dodala historička.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.