Žena slyšela každou noc děsivý pláč dítěte! V domě ale nikdo nebyl

Farzana i její matka slyší děsivý zvuk plačícího ducha. Nyní je Farzaně 22 let a následující událost se stala, když jí bylo 17 let. Zde je její vyprávění.

Žiji v indické Kérale se svou rodinou, kterou tvoří táta, máma a mladší bratr. Do tohoto domu jsme se přestěhovali před dvěma lety a všechno bylo normální. Obvykle chodím spát velmi pozdě v noci a trávím čas čtením knih nebo poslechem hudby. Jednou v noci se mi po dlouhém poslechu hudby chtělo spát a sundala jsem si sluchátka. Jasně si vzpomínám, že jsem se podívala na čas a bylo kolem třetí. Prostě jsem ležela a snažila se usnout, a v tu chvíli jsem uslyšela zvuk. Při dalším soustředění jsem pochopila, že to byl pláč pravděpodobně malého dítěte a vycházel z vedlejšího pokoje.

Okamžitě jsem zkontrolovala další dva pokoje, jestli tam nejsou rodiče a bratr, a všichni tvrdě spali (všichni máme v noci otevřené dveře). Také jsem zkontrolovala okolí, jestli se někde nesvítí, a žádné světlo jsem nenašela. Byla jsem opravdu zmatená a šla jsem do jídelny, odkud byl zvuk slyšet hlasitěji. Zeptala jsem se, kdo to je, a najednou se z obývacího pokoje ozval pláč. Šla jsem za zvukem do obývacího pokoje a zopakovala stejnou otázku a teď se zvuk začal ozývat z mého pokoje!

Tentokrát jsem byla opravdu zmatená a šla jsem do svého pokoje. Jakmile jsem vstoupila do pokoje, pláč náhle ustal. Předtím jsem nikdy žádnou paranormální aktivitu nezažila, i když jsem na ni pevně věřila. Moje babička mi vyprávěla spoustu svých paranormálních zážitků.

Rozhodla jsem se to nechat být a trochu se prospat. Zavřela jsem dveře a zalezla do postele, když jsem uslyšela silné zaklepání na dveře. Zároveň se ozvalo bouchnutí na mé okno. To už jsem se trochu lekla, zalezla pod peřinu a konečně mohla usnout.

Když jsem se ráno probudila, připadala jsem si opravdu hloupě a snažila jsem se zážitky odmítnout jako svou fantazii. Když jsem o tom řekla mámě, požádala mě, abych se v noci zamykala a šla brzy spát. Myslela jsem, že je po všem, ale od toho dne cítím každou noc ve svém pokoji přítomnost, která je se mnou. Nikdy se se mnou nesnažila komunikovat ani mě neděsila, ale vždycky jsem ji cítila u sebe v noci, když jsem byla sama ve svém pokoji. To pokračovalo i následující rok, kdy jsem nastoupila na vysokou školu a přestěhovala se na ubytovnu.

Po roce nebo dvou mi však zběsile zavolala matka, aby mi vylíčila svůj zážitek z předchozí noci. Tu noc ležela na posteli a nemohla usnout, když uslyšela pláč malého dítěte. Dostala velký strach, protože věděla, že v tu hodinu nikdo v domě nespí, a tak pozorně naslouchala, aniž by vydala nějaký zvuk nebo vstala z postele.

Jak poslouchala, pláč zesílil a ona si uvědomila, že ať už je to cokoli, blíží se to k ní. Vyděsila se a hledala vypínač. Zvuk se přibližoval a na poslední chvíli se jí podařilo rozsvítit a zvuk náhle ustal. Okamžitě vstala z postele a zamkla dveře. Tu noc spala s rozsvíceným světlem. Když se ráno probudila, vzpomněla si na můj zážitek a zavolala mi. Začala na noc zamykat dveře a nikdo z nás už ten zvuk neslyšel.

Zdroj: liveabout.com




Pokud se vám článek líbí, můžete ho sdílet
Upozornit na nové komentáře
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
0
Budeme rádi, když okomentujete tento článekx