Alkohol nezabíjí mozkové buňky, ale může mít dlouhodobé následky

Myšlenka odumírání mozkových buněk v důsledku konzumace alkoholu není nová. I když by se člověk mohl po požití alkoholu chovat, jako by mu některé mozkové buňky odumřely, je tomu skutečně tak?

Pokud jde o pití alkoholu, dělí se na mírné, silné nebo nárazové. Mírné pití se týká případů, kdy ženy vypijí jeden nápoj za den a muži jeden až dva nápoje za den.

Pokud jde o silné pití, ženy mohou vypít více než tři nápoje za den a více než osm nápojů za týden. Muži naopak mohou zkonzumovat více než čtyři nápoje za den a více než 15 nápojů za týden.

A konečně, o nárazovém pití se hovoří tehdy, když ženy vypijí čtyři nápoje během dvou hodin a muži pět nápojů během dvou hodin.

Jak alkohol ovlivňuje mozek

Neexistují žádné důkazy o tom, že by alkohol ničil mozkové buňky. To však neznamená, že alkohol nemá na mozek nějaký vliv. Alkohol je považován za neurotoxin, který může přímo i nepřímo ovlivňovat mozkové buňky. Okamžitě přechází do krevního oběhu a do mozku se dostane do pěti minut po konzumaci. Může trvat jen 10 minut, než jedinci začnou pociťovat některé účinky alkoholu.

Prvním velkým účinkem alkoholu je, že spouští uvolňování endorfinů. Tyto hormony mohou způsobit, že se člověk cítí dobře, a proto se lehcí a mírní pijáci mohou při pití cítit šťastnější, společenštější a uvolněnější.

Na druhou stranu, nadměrná konzumace alkoholu může narušit komunikační dráhy v mozku a ovlivnit způsob, jakým se v mozku zpracovávají informace. Krátkodobé účinky alkoholu zahrnují potíže se soustředěním, změny nálady a chování, nezřetelnou řeč, špatnou koordinaci a zmatenost.

Existují také případy, kdy dojde k otravě alkoholem. Otrava alkoholem se může objevit, když člověk během krátké doby zkonzumuje příliš mnoho alkoholu. Alkohol v krevním řečišti by tak mohl narušit činnosti částí mozku, které zajišťují základní životní funkce, včetně srdečního tepu, tělesné teploty a krvácení. Pokud se otrava alkoholem neléčí, může vést k trvalému poškození mozku a dokonce i ke smrti.

Pití alkoholu může mít také dlouhodobé účinky na mozek, například problémy s pamětí a snížené kognitivní funkce. Za prvé je již dlouho známo, že u těžkých pijáků převládá atrofie mozku. Může se vyskytnout i u mírných pijáků. Pití může vést ke zmenšení hipokampu, což je oblast mozku spojená s uvažováním a pamětí. Míra zmenšení přímo souvisí s tím, kolik člověk vypije.

Alkohol sice nezabíjí mozkové buňky, ale jeho nadměrná konzumace může ovlivnit neurogenezi, což je schopnost těla vytvářet nové mozkové buňky. Nadměrné pití může také vést k nedostatku thiaminu, což může vést k neurologickému onemocnění známému jako Wernicke-Korsakoffův syndrom. Tento syndrom může vést k úbytku neuronů, což způsobuje ztrátu paměti, zmatenost a ztrátu svalové koordinace.

Vliv konzumace alkoholu na vývoj mozku

Konzumace alkoholu může mít vliv i na vyvíjející se mozek. Například u plodu by konzumace alkoholu mohla vést k trvalému poškození mozku nebo orgánů. Může také vést k poruchám fetálního alkoholového spektra (FASD), které zahrnují různé stavy, jež jsou důsledkem vystavení alkoholu v děloze. FASD mohou ovlivnit růst a vývoj mozku a vést k celoživotním problémům v oblasti chování, psychiky a fyzického zdraví.

U nezletilých je konzumace alkoholu spojena s výrazným zmenšením hipokampu a zmenšením prefrontálních laloků. To je ve srovnání s jedinci stejného věku, kteří nepijí.

Během dospívání prochází prefrontální lalok největšími změnami. Zabývá se plánováním, úsudkem, rozhodováním, kontrolou impulzů a jazykem. Pití v období dospívání může ovlivnit všechny funkce a nakonec zhoršit učení a paměť.

Celkově lze říci, že alkohol sice nezabíjí mozkové buňky, ale může mít krátkodobé i dlouhodobé následky na mozek. Zatímco příležitostné pití alkoholu nemusí přinést poškození, ti, kteří se věnují těžkému nebo nárazovému pití, by měli zvážit vyhledání pomoci.

Zdroj: Healthline, VicHealth, redakce