Co se stalo, když se Hubbleův teleskop 100 hodin díval „do prázdna“?

V roce 1994 namířil ředitel Space Telescope Science Institute v Baltimoru ve státě Maryland Hubbleův vesmírný dalekohled na 100 hodin na tmavý a zdánlivě prázdný kousek oblohy.

Když byl Hubble v roce 1990 vypuštěn, stejně jako v případě JWST nebyly jeho schopnosti okamžitě jasné. Před jeho zapnutím se astronomové pokusili analyzovat, jaké objekty bude schopen pozorovat, a to na základě toho, co víme o pozemních dalekohledech. Jeden z článků vlivného astronoma Johna Bahcalla tvrdil, že dalekohled nebude schopen pozorovat vzdálené galaxie, které jsme dosud neviděli z pozemských dalekohledů.

V květnu a červnu 1994 se však Robert Williams, astronom, který se později stal prezidentem Mezinárodní astronomické unie, podíval na snímky širokého pole pořízené kamerou v širokém rozsahu vlnových délek a domníval se, že ukazují, že Hubble může zachytit vzdálenější objekty.

Williams měl jako ředitel Space Telescope Science Institute na starosti 10 % provozní doby Hubblova dalekohledu a rozhodl se jeho schopnosti dále otestovat a namířil dalekohled na část oblohy s dlouhou expoziční dobou, aby zjistil, zda odhalí vzdálenější objekty, které se nacházejí dále v minulosti.

Tým se musel podívat na tmavý kousek oblohy bez dalších blízkých objektů, které by mohly zničit expozici, a vyloučit vše, co se nachází v rovině naší galaxie. Stejně tak všechny hvězdy, před kterými by během expozice přešla Země nebo Měsíc. Nakonec se rozhodli pro oblast o velikosti špendlíkové hlavičky poblíž Velkého vozu v souhvězdí Ursa Major.

Bod na obloze, který z pozemních dalekohledů vypadal relativně prázdný, se ukázal být něčím jiným. Když na něj Williams na 100 hodin namířil dalekohled, výsledkem bylo Hubbleovo hluboké pole, do té doby nejhlubší pohled na vesmír a nejvzdálenější pohled do minulosti, jaký kdy lidstvo vidělo. Bylo samozřejmě plné galaxií, včetně těch, které pozemské dalekohledy nemohly spatřit, a informací o stavu vesmíru před miliardami let.

Zdroj: Wikipedia, NASA, VOX, redakce