V souvislosti s pokračujícím pátráním po životě na Marsu (program Mars Sample Return má počátkem roku 2030 vrátit vzorky z planety) jeden vědec vyslovil domněnku, že život jsme na rudé planetě možná našli již před téměř 50 lety. A pak, což by nebyl úplně skvělý první dojem, jsme ho zničili.
Dlouho předtím, než rover Curiosity postavil na Mars robotická kola, přistály na planetě dva přistávací moduly. V rámci projektu NASA Viking kromě pořízení vůbec prvních snímků z povrchu Marsu provedly přistávací moduly biologické testy na marsovské půdě, konkrétně s cílem hledat známky života.
Výsledky byly poměrně nečekané a pro vědce matoucí. Většina experimentů nebyla slibná. V jedné části experimentu byly nalezeny stopy chlorovaných organických látek, ačkoli se v té době předpokládalo, že se jedná o kontaminanty přivezené ze Země.
Existují však i jiné myšlenky. Dirk Schulze-Makuch, profesor pro planetární obyvatelnost a astrobiologii na Technické univerzitě v Berlíně, se domnívá, že přidání vody do experimentu bylo chybou a mohlo zahubit mikroby, které jsme se snažili najít.
V článku publikovaném na serveru BigThink uvádí příklady života na Zemi, který se nachází v nejextrémnějších prostředích na Zemi, žije výhradně v solných horninách a čerpá vlhkost ze vzduchu. Zalití těchto mikrobů vodou by je zabilo, což by možná vysvětlovalo, proč další injekce živin nevedly k detekci radioaktivního plynu.
Schultz-Makuch již dříve vyslovil domněnku, že život na Marsu by mohl mít ve svých buňkách peroxid vodíku. Ačkoli je to obrovské „kdyby“, pokud by to bylo správně, znamenalo by to, že jsme na Marsu před téměř 50 lety našli život a pak ho zabili jako zlí mimozemšťané ve filmech.
Zdroj: BigThink, Mirror, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.
Už James Lovelock, který působil i v NASA, prokázal, že dlouhodobě může život na planetě přetrvávat jen tehdy, pokud působí celoplanetárně a ovlivňuje tak fyzikální a chemické procesy ve svůj prospěch. Život musí planetu udržovat daleko od termodynamické rovnováhy, což se dá změřit i dálkově. Jinými slovy v atmosféře Země vedle sebe dlouhodobě přetrvávají plyny, které by po určité době vzájemně reagovaly, jsou tedy v nerovnováze (musí být stále doplňovány), na Marsu je atmosféra blízko rovnováhy. Rozdíl obou atmosfér se dá zjednodušeně přirovnat k následujícímu. Ta zemská je taková, která může vstupovat do spalovacího motoru a může ho při dodání paliva pohánět, zatímco ta marťanská je taková, která jde z výfuku. Proto tam život mohl kdysi být, pokud vůbec, jen jako krátká epizoda, dnes tam ale není.
Pokud byl na Marsu život, tak určitě ne jen na místě, kde sonda přistála.
Takže mohla zničit nějakou lokální populaci, ale určitě ne na celém Marsu.