Když se „alkoholová kometa“ 46P/Wirtanen v roce 1974 přiblížila ke Slunci, zanechala za sebou prachovou stopu. Pět astronomů vypočítalo dráhu těchto úlomků a předpovídá, že by do Země měly dopadnout 12. prosince letošního roku a možná i ve stejný den v budoucích letech, čímž vznikne nový pravidelný meteorický déšť.
V určitých obdobích každého roku se počet meteorů osvětlujících oblohu zvyšuje – alespoň mimo světla měst. Kromě náhodných jasných záblesků přicházejících ze všech směrů se navíc objevuje další show, která se zdá, že všechny vycházejí ze stejného bodu (nebo alespoň skvrny) na obloze, tzv. radiant.
Těmto jevům se říká meteorický déšť. Zatímco většina z nich zahrnuje tak málo meteorů, že je lze nad běžným pozadím jen těžko rozpoznat, několik z nich je naprosto velkolepých a šťastní pozorovatelé v nich spatří stovky „padajících hvězd“ za hodinu.
Až na jednu výjimku jsou všechny známé meteorické roje tvořeny materiálem zanechaným při průletu komety. Protože komety jsou „špinavé sněhové koule“, když jejich led roztaje, zůstane po nich špína, která se nevázaná vznáší v prostoru na dráze podobné dráze bývalé komety.
Když Země projde oblakem částic (k čemuž obvykle dochází každý rok ve stejný den), ty, které velkou rychlostí dopadnou do atmosféry, shoří a přinesou nádech magie všem, kdo je spatří.
Pokud je článek předložený časopisu Astronomy and Astrophysics, který ještě neprošel odbornou recenzí, správný, mohl by se na tento seznam brzy přidat i 12. prosinec.
Nízká rychlost dopadu (10,2 km/s, je blízko spodní hranice rychlostí meteorů) naznačuje, že nebudou nijak zvlášť jasné. Kompenzační výhodou pomalejších meteoritů je, že pokud nějaký spatříte, budete moci sledovat jeho křížení po obloze a dokonce upozornit přátele, a mohlo by jich být hodně.
Autoři článku se zaměřili spíše na otázku, kdy by měl déšť dosáhnout vrcholu, než aby se zabývali tím, jak působivý bude. Přesto poukazují na některé důkazy, včetně toho, jak je tato kometa výbušná, které naznačují, že počet meteorů by mohl být neobvykle vysoký.
K zodpovězení otázky časového určení použili několik různých modelů a všechny poskytly výsledek mezi 8:00 a 12:30 UT (známého také jako greenwichský čas) 12. prosince. Shodou okolností je to 7-11 hodin poté, co část světa uvidí, jak planetka Leona zakryje Betelgeuze, což z této noci činí potenciálně jednu z velkých nocí historie pro amatérské astronomy.
Toto načasování značí, že pro Evropu a Afriku nastane roj za denního světla, ačkoli některé části Ameriky by mohly spatřit záblesk ještě před svítáním. Naopak v Austrálii a východní Asii bude večer.
Práce předpovídá, že radiant roje se bude nacházet v souhvězdí Vela nebo Puppis, někde mezi 38. a 44. stupněm jižní šířky. To by byla sladká odplata pro pozorovatele oblohy na jižní polokouli, které dlouho rozčilovala skutečnost, že většina nejlepších meteorických rojů se odehrává na severu.
Zdroj: Newsweek, ArXiv, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.