Kdo má skutečný Veroničin závoj – existuje vůbec nějaký skutečný? A má nadpřirozenou moc?
Spory kolem Turínského plátna pravděpodobně nikdy neskončí. Vědecké testy určily, že pochází z 11. nebo 12. století. Proces, jakým vzniklo, stále není s jistotou znám, ale někteří lidé věří, že jde o skutečné pohřební plátno Ježíše Nazaretského a že zázračně nese jeho podobu.
Co je závoj svaté Veroniky?
Rubáš není jedinou relikvií, o níž se věří, že odhaluje Kristovu podobu. Poněkud méně známou, ale stejně dobře střeženou a uctívanou (a spornou) relikvií je závoj svaté Veroniky. Podle legendy se zbožná matrona jménem Veronika slitovala nad Ježíšem, když nesl svůj kříž ulicemi Jeruzaléma na cestě k ukřižování na Kalvárii, vystoupila z davu a setřela mu krev a pot z tváře svým závojem. Z vděčnosti za její laskavost Ježíš učinil zázrak a zanechal na závoji otisk své tváře podobný malbě. Legenda tvrdí, že závoj má léčivou moc.
Tento příběh je věrohodný převážně pro římskokatolickou církev, která si tuto událost připomíná v postním rituálu zvaném „křížová cesta“ a Veroniku dokonce uvádí mezi svými svatými, ačkoli se zdá, že neexistuje téměř žádný důkaz, že se tato událost skutečně stala nebo že Veronika někdy existovala. V žádném z novozákonních evangelií není o této události zmínka.
V roce 1999 však jeden badatel oznámil, že závoj svaté Veroniky našel ukrytý v klášteře v italských Apeninách. To mohlo být překvapením pro mnoho katolíků, kteří si mysleli, že závoj je v rukou Vatikánu, kde je jednou ročně vynesen z přísně střeženého prostoru a odhalen veřejnosti.
Historie závoje
Podle serveru Catholic Online si Veronika závoj ponechala a objevila jeho léčivé účinky. Říká se, že závojem vyléčila císaře Tiberia a pak ji zanechala v péči papeže Klementa (čtvrtého papeže) a jeho nástupců. Údajně je od té doby v jejich rukou, uchováván pod zámkem v bazilice svatého Petra. Je uvedena mezi mnoha cennými relikviemi baziliky.
Heinrich Pfeiffer, profesor dějin křesťanského umění na vatikánské Gregoriánské univerzitě, však tvrdí, že závoj ve svatopetrské bazilice je pouze kopií. Originál podle něj záhadně zmizel z Říma v roce 1608 a Vatikán vydává jeho kopie za originál, aby nezklamal poutníky, kteří si jej přicházejí prohlédnout na každoroční výstavu. Právě Pfeiffer tvrdí, že pravý závoj znovu objevil v kapucínském klášteře v malé vesnici Manoppello v Itálii.
Podle Pfeiffera lze legendu o závoji svaté Veroniky vysledovat až zhruba do 4. století a teprve ve středověku začala být spojována s příběhem ukřižování. Původní závoj, jehož skutečný zdroj není znám, zůstal od 12. století až do roku 1608 ve Vatikánu, kde jej poutníci uctívali jako skutečný obraz Krista. Když papež Pavel V. nařídil zbourat kapli, v níž byl závoj uchováván, byla relikvie převezena do vatikánského archivu, kde byla katalogizována i s kresbou.
Závoj pak zmizel, říká Pfeiffer. Po třinácti letech pátrání se mu však podařilo vystopovat jeho původ v Manoppelu. Záznamy uchovávané v klášteře prozrazují, že závoj ukradla manželka vojáka, která jej prodala šlechtici z Manoppella, aby dostala svého manžela z vězení. Šlechtic jej zase daroval kapucínským mnichům, kteří ho vložili do ořechového rámu mezi dvě skleněné tabule. A od té doby je v jejich klášteře.
Paranormální vlastnosti?
Po prozkoumání „pravého“ závoje Pfeiffer tvrdí, že má určité neobvyklé, možná dokonce nadpřirozené vlastnosti. Podle Pfeiffera je látka o rozměrech 17 × 24 cm téměř průhledná s červenohnědými znaky, které vykreslují tvář vousatého dlouhovlasého muže. Obličej se stává neviditelným podle toho, jak na něj dopadá světlo. „Skutečnost, že se tvář objevuje a mizí podle toho, odkud přichází světlo, byla ve středověku považována za zázrak sama o sobě. Tohle není malba. Nevíme, z jakého materiálu je obraz vytvořen, ale má barvu krve,“ řekl Pfeiffer.
Pfeiffer také tvrdí, že digitální fotografie závoje ukazují, že jeho obraz je z obou stran identický – což je podle něj v době jeho vzniku nemožné. Nebo je to jen proto, že látka je tak tenká, že je na obou stranách vidět stejný obraz?
Ověření pravosti Veroničina závoje
Pravost závoje není zdaleka jednoznačná. Závoj dosud nebyl podroben důkladným vědeckým testům ani datování, jako tomu bylo u Turínského plátna. Datovací techniky založené na uhlíku-14 by měly umožnit odhadnout její skutečné stáří. Již nyní někteří Pfeifferovi kolegové s jeho závěry nesouhlasí. „Pfeiffer možná našel předmět, který byl uctíván ve středověku, ale zda pochází z raných událostí, je jiná věc,“ řekl doktor Lionel Wickham z teologické fakulty v Cambridge.
Někteří věřící, kteří připouštějí, že rubáš i závoj jsou autentické zázračné ikony, poukazují na skutečnost, že obrazy na obou kusech látky jsou si nápadně podobné – zdá se, že zobrazují téhož člověka. Historici však mají podezření, že obraz na závoji byl ve skutečnosti vytvořen jako záměrná kopie tváře na rubáši. A právě proto dostal závoj jméno, které dalo vzniknout legendě – Veronika (vera-icon) znamená „pravý obraz“.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.