Elektricky modré, svítící mraky se každoročně objevují po celé Kanadě
Každý rok, zhruba od začátku června do srpna, se tato oblaka, označovaná také jako noční svítící oblaka, objevují na severní obloze v Kanadě.
Nepodobají se žádným známějším oblakům. Vypadají téměř opalizující, jasné a třpytivé, když se buď snáší tma, slunce se ztrácí z dohledu a na obloze se začínají objevovat hvězdy, nebo když se tma začíná měnit v denní světlo, když začíná vycházet slunce.
#Noctilucent / #Polar #Mesospheric clouds over Denmark last week #NLC #PMC pic.twitter.com/JFqipSE8S5
— Steen E. Jørgensen (@oz1sej) July 18, 2016
Zdá se, že tento jev má standardní recept na vznik – zvýšený obsah vodní páry, velmi nízké teploty a částice, jako jsou zbytky prachu z meteorů v naší atmosféře nebo dokonce výfukové plyny z raket na kterých může vodní pára zmrznout.
NLC se také vyskytují neuvěřitelně vysoko v atmosféře, ve výšce kolem 80 kilometrů. Pro srovnání, nejvyšší oblaka, která si spojujeme s počasím, se vyskytují ve výškách od pěti do 13 kilometrů.
Předpokládá se, že se jedná o poněkud nový fenomén. Poprvé byly zaznamenány v roce 1885, dva roky po mohutné erupci sopky Krakatoa. Ačkoli se zpočátku věřilo, že je to důsledek erupce a že zmizí, od té doby jsou pozorovány dodnes.
I was doing some research today on Noctilucent clouds (NLCs)/Polar Mesospheric clouds (PMCs) and how in recent years these cloud formations have intensified with spotting as far as 35°(N)&(S) latitudes. pic.twitter.com/np4iqYk4ga
— Brian Richins (@brian_richins) March 25, 2018
V minulosti byla tato oblaka pozorována především ve vysokých severních zeměpisných šířkách, takže severní Kanada je pro jejich pozorování ideální lokalitou. V posledních letech však byla spatřena i jižněji, až v Utahu a dokonce v Nebrasce v USA.
Panuje názor, že k jejich rozvoji přispívají i klimatické změny, a dokonce i to, že jsou pozorována v dosud nepozorovaných zeměpisných šířkách. Například v roce 2019 byla pozorována až v Joshua Tree v Kalifornii. Hlavní teorie říká, že s větším množstvím skleníkových plynů v atmosféře je k dispozici více vodní páry, na které se mohou tvořit.
Speaking of PSC's, we had a spectacular show 2 years ago.
— Mia Stålnacke (@AngryTheInch) December 29, 2019
The first and so far only time I've photographed them at night, illuminated by the moon. ? That's the first picture.
The second one was shot earlier that day and the bright spot is the sun. pic.twitter.com/EiHVrfnUhV
Tyto třpytivé mraky se objevují v létě na severní polokouli, protože více molekul vody putuje vzhůru z nižších vrstev atmosféry a mísí se s úlomky meteoritů. V tomto období je také mezosféra, kde se tyto mraky vyvíjejí, nejchladnější.