Každý rok, zhruba od začátku června do srpna, se tato oblaka, označovaná také jako noční svítící oblaka, objevují na severní obloze v Kanadě.
Nepodobají se žádným známějším oblakům. Vypadají téměř opalizující, jasné a třpytivé, když se buď snáší tma, slunce se ztrácí z dohledu a na obloze se začínají objevovat hvězdy, nebo když se tma začíná měnit v denní světlo, když začíná vycházet slunce.
#Noctilucent / #Polar #Mesospheric clouds over Denmark last week #NLC #PMC pic.twitter.com/JFqipSE8S5
— Steen E. Jørgensen (@oz1sej) July 18, 2016
Zdá se, že tento jev má standardní recept na vznik – zvýšený obsah vodní páry, velmi nízké teploty a částice, jako jsou zbytky prachu z meteorů v naší atmosféře nebo dokonce výfukové plyny z raket na kterých může vodní pára zmrznout.
NLC se také vyskytují neuvěřitelně vysoko v atmosféře, ve výšce kolem 80 kilometrů. Pro srovnání, nejvyšší oblaka, která si spojujeme s počasím, se vyskytují ve výškách od pěti do 13 kilometrů.
Předpokládá se, že se jedná o poněkud nový fenomén. Poprvé byly zaznamenány v roce 1885, dva roky po mohutné erupci sopky Krakatoa. Ačkoli se zpočátku věřilo, že je to důsledek erupce a že zmizí, od té doby jsou pozorovány dodnes.
I was doing some research today on Noctilucent clouds (NLCs)/Polar Mesospheric clouds (PMCs) and how in recent years these cloud formations have intensified with spotting as far as 35°(N)&(S) latitudes. pic.twitter.com/np4iqYk4ga
— Brian Richins (@brian_richins) March 25, 2018
V minulosti byla tato oblaka pozorována především ve vysokých severních zeměpisných šířkách, takže severní Kanada je pro jejich pozorování ideální lokalitou. V posledních letech však byla spatřena i jižněji, až v Utahu a dokonce v Nebrasce v USA.
Panuje názor, že k jejich rozvoji přispívají i klimatické změny, a dokonce i to, že jsou pozorována v dosud nepozorovaných zeměpisných šířkách. Například v roce 2019 byla pozorována až v Joshua Tree v Kalifornii. Hlavní teorie říká, že s větším množstvím skleníkových plynů v atmosféře je k dispozici více vodní páry, na které se mohou tvořit.
Speaking of PSC's, we had a spectacular show 2 years ago.
— Mia Stålnacke (@AngryTheInch) December 29, 2019
The first and so far only time I've photographed them at night, illuminated by the moon. ? That's the first picture.
The second one was shot earlier that day and the bright spot is the sun. pic.twitter.com/EiHVrfnUhV
Tyto třpytivé mraky se objevují v létě na severní polokouli, protože více molekul vody putuje vzhůru z nižších vrstev atmosféry a mísí se s úlomky meteoritů. V tomto období je také mezosféra, kde se tyto mraky vyvíjejí, nejchladnější.