Vědci poprvé vypěstovali rostliny v půdě z Měsíce a tvrdí, že se v ní může usadit pozemský život

Lidé budou možná jednou schopni pěstovat na Měsíci během vesmírných misí rostliny pro výrobu potravin a kyslíku.

Vědcům se poprvé podařilo vypěstovat rostliny v půdě odebrané z Měsíce. V nové studii vědci z Floridské univerzity prokázali, že rostlina huseníček rolní (latinsky Arabidopsis thaliana) může úspěšně klíčit a růst v půdě, která byla odebrána z misí Apollo 11, 12 a 17. Studie rovněž zkoumala, jak rostliny biologicky reagují na měsíční půdu, známou také jako měsíční regolit, která se radikálně liší od půdy nacházející se na Zemi.

„Prokázání, že rostliny rostou v měsíční půdě, je vlastně obrovským krokem směrem k tomu, abychom se mohli usadit v měsíčních koloniích,“ řekl Rob Ferl, jeden z autorů studie a profesor zahradnických věd. Dodal, že je také důležité ukázat, že měsíční půda není pro pozemský život škodlivá a že se v ní může usadit pozemský život.

„Takže rostliny, které nejsilněji reagovaly na to, co bychom nazvali reakcí na oxidační stres, jsou ty, které zejména ve vzorcích Apolla 11 zfialověly. Je to podobné jako u borůvek a brusinek, které jsou pro člověka zdravé díky svým antioxidačním vlastnostem,“ vysvětlila Anna-Lisa Paulová, jedna z autorek studie a profesorka zahradnických věd.

„Rozhodně neznáme výživovou hodnotu těchto rostlin, ale je pravděpodobné, že pro člověka nepředstavují žádnou hrozbu. Je pravděpodobnější, že chemické látky, které rostliny produkují v reakci na stres, jsou ty, které pomáhají i lidem při stresu.

Je tedy pravděpodobné, že se jedná spíše o neškodnou nebo užitečnou reakci než naopak. Huseníček rolní je dobře zdokumentován ve vědeckém výzkumu a jeho genetický kód byl plně zmapován. Patří do stejné čeledi jako hořčice, květák a brokolice, takže mnohé z poznaného by se podle vědců mohlo promítnout do stejného druhu metabolických strategií a procesů.

Výzkumníci se pustili do sázení semen do měsíční půdy, přidávali vodu, živiny a světlo a analyzovali jejich růst a výsledky. Vzhledem k vzácnosti vzorků však měli vědci k dispozici pouze necelé tři čajové lžičky měsíční půdy, kterou jim zapůjčila Nasa.

Vědci použili jamky velikosti náprstku v plastových destičkách, které se běžně používají ke kultivaci buněk, a jakmile byla každá z nich naplněna zhruba jedním gramem měsíční půdy, zvlhčili ji živným roztokem a přidali několik semen rostliny.

Za účelem porovnání byla semena zasazena také do půdy ze Země, která napodobuje skutečnou měsíční půdu, a také do simulované marťanské půdy a pozemských půd z extrémních prostředí. Výzkumníky překvapilo, že všechna semena zasazená do měsíční půdy vyklíčila.

Zdroj: metro.co.uk

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *