Rusko oživilo systém Zu-23-2 a vytvořilo z něj dálkově ovládanou platformu

V roce 2013 ruská společnost Podolsk Electromechanical Plant of Special Machine Building představila svůj projekt modernizace protiletadlového systému ZU-23-2, známého jako ZU-23/30M1-3. Tuto konfiguraci lze považovat za srovnatelný protějšek polského systému Pilica.

ZU-23/30M1-3 byl vybaven přídavnými konzolami pro montáž dvou systémů MANPADS (přenosné systémy protivzdušné obrany) Igla spolu s optoelektronickou jednotkou vybavenou termovizním kanálem a laserovým naváděním. Vývojáři tvrdili, že tato jednotka vybavení je údajně schopna autonomně detekovat a sledovat cíle, což umožňuje střelci systému ZU-23 soustředit se na hrubé zaměření. Nicméně tento projekt nikdy nepřekročil stadium prototypu pro sériovou výrobu.

Zdá se však, že tento ruský projekt „modernizace“ systému ZU-23-2 se od léta 2023 částečně oživil. Ruské zdroje uvádějí, že v současné době probíhá v rusku „inženýrské“ fórum za účasti Alexeje Djumina, gubernátora Tulské oblasti. Během tohoto fóra proběhla prezentace, na níž byla představena „dálkově řízená“ verze protiletadlového systému ZU-23-2, vybavená optoelektronickou aparaturou.

Podrobné specifikace tohoto vývoje nebyly ruskými zdroji plně zveřejněny. Neposkytují konkrétní informace o dosahu, na který může přístroj detekovat a sledovat cíle, ani o vzdálenosti od protiletadlového systému, na kterou je režim „dálkového ovládání“ účinný. Na základě fotografií je však zřejmé, že systém dálkového ovládání obsahuje elektroniku vojenské úrovně. Kromě toho zůstává nejasný mechanismus napájení umožňující systému ZU-23-2 pracovat v režimu dálkového ovládání.

Je však docela dobře možné, že vývoj podobné konfigurace, která by obsahovala něco jako systém ZU-23-2 s jednotkou dálkového ovládání, by mohl najít uplatnění v ozbrojených silách Ukrajiny pro boj se vzdušnými cíli nebo nepřátelskými silami. To je obzvláště pozoruhodné vzhledem k pozitivnímu ohlasu, který dobrovolně vyvinuté dálkově ovládané věže s kulomety získaly od ukrajinských vojáků.

Zdroj: Wikipedia, Defense Express, redakce