Jak porážka Německa v bitvě u Stalingradu zvrátila průběh druhé světové války

Hitlerovo rozhodnutí zaútočit v roce 1942 na město pojmenované po sovětském vůdci se ukázalo jako zničující a osudové, jak uvádí server History.

Počátkem roku 1942 se zdálo, že sen Adolfa Hitlera o zničení Sovětského svazu je blíže ke svému naplnění. Němečtí vojáci v holínkách vítězně pochodovali ulicemi velkých měst komunistické země, zatímco jejich soudruzi obléhali Leningrad a ohrožovali hlavní město Moskvu. Koncem léta pak nacistický vůdce zaútočil na Stalingrad. Toto rozhodnutí vedlo k první velké porážce Německa na východní frontě a stalo se zlomovým bodem druhé světové války.

Bitva o Stalingrad, která čítala téměř 4 miliony bojovníků a která se odehrála 23. srpna 1942 – 2. února 1943, se vyrovnala bitvám na západní frontě. Nacisté a jejich maďarští, rumunští a italští spojenci utrpěli více než milion obětí. Během pětiměsíční obrany Stalingradu padlo více vojáků Rudé armády (téměř 480 000) než Američanů (416 800) za celou válku.

Pro sovětské občany se zuřivá obrana Stalingradu Rudou armádou (pojmenovanou po Hitlerově úhlavním nepříteli, vůdci země Josifu Stalinovi) stala zdrojem obrovské národní hrdosti. Dokonce i němečtí vojáci uznávali schopnost Sovětů odolávat obrovským ztrátám a vydržet bojovat v krutých zimních podmínkách při obraně města.

Hitlerovo tažení na jihu Sovětského svazu začalo jako velká ofenziva na Kavkaze, která měla zajistit ropu pro nacistickou válečnou mašinérii. Navzdory radám vyšších velitelů, kteří na vůdce naléhali, aby se zaměřil na jeden cíl, Hitler odklonil šestou armádu skupiny armád Jih pod vedením generála Friedricha Pauluse ke Stalingradu, hlavnímu průmyslovému, komunikačnímu a dopravnímu uzlu podél řeky Volhy.

Poté, co Luftwaffe bombardovala město ze vzduchu, šestá armáda téměř zatlačila celou Rudou armádu na východní břeh Volhy. Němci však brzy zabředli do brutální městské války uprostřed trosek města.

„Stalingrad už není město,“ napsal jeden německý voják. „Ve dne je to jen oblak hořícího, oslepujícího kouře. Když přijde noc, psi se vrhají do Volhy a zoufale plavou na druhý břeh. Zvířata z tohoto pekla utíkají, nejtvrdší kameny to dlouho nevydrží, vydrží jen lidé.“

Sověti si mezitím vychutnávali vykrvácení šesté armády: „Kdybychom neměli zbraně, stejně bychom ty lidi, kteří nám přišli vzít Volhu, zabili holýma rukama,“ řekl jeden ze seržantů Rudé armády.

listopadu 1942 zahájili Sověti operaci „Uran“, protiofenzívu, jejímž cílem bylo obklíčit již tak obklíčenou 6. armádu a její spojence. O tři dny později se kruh uzavřel a uvěznil 250 000 vojáků v oblasti široké zhruba 48 a dlouhé 32 kilometrů.

Šestá armáda, která nemohla získat dostatečné zásoby ze vzduchu od Luftwaffe, chřadla pod neustálými útoky. Teplota klesla tak nízko, že stroje přestaly fungovat. Tisíce vojáků Osy trpěly omrzlinami a podvýživou. Paulus požádal o povolení vyrazit z Kesselu (německý výraz pro kotel), ale Hitler odmítl. Záchranná akce německé armády z vnějšku obklíčení selhala.

Koncem ledna 1942 Paulus požádal Hitlera o povolení ke kapitulaci, aby neriskoval vyhlazení. Dne 31. ledna 1943 zanechal Paulus za sebou po pás vysoké exkrementy ve svém otlučeném velitelství v srdci Stalingradu a vzdal se Sovětům. Když se Hitler zprávu dozvěděl, často prchlivý Vůdce mlčky zíral do své polévky.

Sovětské vítězství

Německá veřejnost byla o katastrofální porážce oficiálně informována až koncem ledna 1943. Hitler byl katastrofou natolik otřesen, že 30. ledna, v den desátého výročí převzetí moci nacisty v Německu, nepronesl svůj obvyklý rozhlasový projev. Místo něj promluvil ministr propagandy Joseph Goebbels.

Kromě ohromujících lidských obětí u Stalingradu přišli Němci o 900 letadel, 500 tanků a 6 000 dělostřeleckých zbraní. Vzhledem k tomu, že sovětské továrny předčily Němce, bylo pro nacisty nemožné tyto ztráty dohnat.

Když se karta obrátila, Sověti využili americké pomoci Lend-Lease. „Kdyby nám Spojené státy nepomohly, válku bychom nevyhráli,“ napsal budoucí sovětský vůdce Nikita Chruščov, který pomáhal při obraně Stalingradu (dnes Volgograd). „Jeden na jednoho proti hitlerovskému Německu bychom jeho nápor nevydrželi a válku bychom prohráli.“

V bitvě u Kurska v červenci 1943 utrpěli Sověti nejméně 800 000 ztrát, zatímco Němci 200 000. Nákladné vítězství Rudé armády však nacisty po zbytek války zatlačilo do defenzivy.

Mezitím v severní Africe koncem roku 1942 spojené britské, americké a francouzské síly rovněž přešly do ofenzivy proti nacistům. Invaze Spojenců v Normandii v červnu 1944 vytlačila Němce z Francie a nakonec i ze západní Evropy.

Dne 9. listopadu 1944, kdy byli Sověti na prahu Říše ve východní Evropě, Hitler obvinil Stalingrad z blížícího se zániku nacistického Německa. Když Rudá armáda pochodovala východní Evropou, sovětští vojáci přísahali, že zpustoší Berlín stejně jako Němci Stalingrad. Do května 1945 se jim to podařilo.

Zdroj: Wikipedia, history.com, redakce