Proč si Američané v roce 1954 kvůli hrozbě atomové bomby natírali domy na bílo?

Natření domu na bílo se navrhuje jako způsob, jak ochladit budovy a zvládnout vlny veder, které jsou v době klimatické krize stále častější. V 50. letech 20. století však Američanům radili, že udržování čistoty a čerstvě natřených domů na bílo může zvýšit jejich šance na přežití ze zcela jiného důvodu: hrozící atomové bomby.

Během studené války, kdy Spojené státy a Sovětský svaz soupeřily v jaderném zbrojení, byla hrozba atomové bomby velmi reálná. Na začátku 50. let minulého století učil Bert The Turtle studenty cvičení „přikrč se a kryj se“, aby se ochránili v případě jaderného útoku. Samozřejmě, že třídní lavice vám moc nepomůže, pokud se nacházíte v těsné blízkosti výbuchu, ale doufalo se, že by mohla pomoci v případech, kdy je výbuch v určité vzdálenosti.

Když vybuchne atomová bomba a způsobí jaderný výbuch, tlaková vlna zkázy se šíří prostředím různými způsoby. Většina škod pochází ze samotného výbuchu, ale přibližně 35 % energie jaderného výbuchu pochází z tepelného záření neboli tepla. Teplo je tak intenzivní, že se předměty v dostatečné blízkosti centra výbuchu vypaří.

V instruktážním videu nazvaném The House In The Middle (Dům uprostřed) se objevuje řada experimentů, které ukazují, jak může dobře udržovaný dům snížit riziko totálního atomového zničení amerických majitelů domů. „Špinavý dům vlevo. Špinavý a zaneřáděný dům vpravo. Nebo čistý, bílý dům uprostřed,“ stálo v něm. „Je to vaše volba. Odměnou vám může být přežití.“

Záblesk světla a tepla z jaderného výbuchu se šířil okolím ještě předtím, než jste zaslechli zvuk vybuchující bomby. Je to proto, že záření se šíří rychlostí světla, tedy podstatně rychleji než rychlost zvuku. Je to podobné, jako když blesk přichází dříve než zvuk hromu.

Experimenty, které jsou na videu, to demonstrují jako záblesk světla doprovázený tak intenzivním žárem, že některé z modelů domů vzplály ještě předtím, než se projevil samotný výbuch. Video pak tvrdí, že udržování domů v čistotě, bez dalšího troudu, jako je odumřelé listí a dřevo, a pokryté čerstvým nátěrem chladnoucí bílé barvy sníží riziko, že shoří do základů.

Ve skutečnosti vás vymalování domu na zářivě bílo ochrání před jaderným výbuchem z bezprostřední blízkosti asi tak, jako když se budete skrývat s Bertem The Turtem. Jak uvádí server Atomic Theater, kamery na nevadském testovacím polygonu ukázaly, že dřevo bez vnějšího laku se po atomovém výbuchu vznítí mnohem rychleji než dřevo ošetřené. Právě na těchto záběrech se v říjnu 1953 objevila původní černobílá verze filmu The House in the Middle, v té době sponzorovaná Federálním úřadem pro civilní obranu.

O rok později byla vydána pozměněná verze, která byla delší a více se zaměřovala na čerstvě natřené domy a uklizené interiéry a kterou sponzorovala Národní asociace pro barvy, laky a lazury. Využívání hrozby jaderného útoku pro reklamní příležitosti bylo v té době vlastně docela běžné, protože značky a společnosti nacházely kreativní způsoby, jak své výrobky do jaderného diskurzu vtěsnat.

Zdroj: Atomic Theater, Bloomberg, redakce