Podle nového výzkumu je budoucnost solární energie nevyhnutelná, ale na obzoru jsou stále výzvy. Nový výzkum tvrdí, že svět možná překročil „bod zlomu“, díky němuž se do roku 2050 stane solární energie naším hlavním zdrojem energie.
Výzkum, který vedly týmy z University of Exeter a University College London (UCL), byl založen na technologickém a ekonomickém modelu založeném na datech, který ukázal, že fotovoltaika se do poloviny století pravděpodobně stane naším hlavním zdrojem energie, a to i bez podpory dalších klimatických politik.
Přesto stále existují významné překážky, které by mohly tomuto výsledku bránit. Patří mezi ně potřeba stabilních energetických sítí, řádné financování solární energie v rozvojových ekonomikách, kapacita dodávek a nespokojenost těch, jejichž pracovní místa jsou závislá na tradičních energetických odvětvích.
Starší prognózy často vycházejí z modelů, které považují inovace za něco, co se děje mimo ekonomiku. Ve skutečnosti dochází ke koloběhu mezi zaváděním technologií a tím, že se společnosti učí, jak to dělat levněji. Když tento cyklus zahrnete do projekcí, můžete představit rychlý růst solární energie v minulém desetiletí i do budoucna.
Tradiční modely navíc obvykle předpokládají, že existuje bod, kdy se v budoucnu přestaneme „učit“ o dané technologii, ale tak tomu není. Ve skutečnosti jsme stále svědky nových a rychle se rozvíjejících inovací v oblasti solárních technologií. Na základě tří modelů, které sledují pozitivní zpětné vazby, se předpokládá, že fotovoltaika bude v polovině tohoto století dominovat globálnímu energetickému mixu.
Tým však varuje, že elektrické systémy s převahou solární energie by mohly být „uzamčeny v konfiguracích, které nejsou ani odolné, ani udržitelné, se závislostí na fosilních palivech pro dispečerské napájení.“ Doporučují, aby se vlády spíše než na samotnou realizaci přechodu na solární energii zaměřily na překonání čtyř výše uvedených specifických překážek.
První z nich je „odolnost sítě“, která se týká skutečnosti, že výroba solární energie se mění v různých časech a za různých podmínek (den/noc, roční období, počasí). Proto je třeba sítě navrhovat s ohledem na tuto skutečnost. Pokud nezavedeme postupy, které by se s touto proměnlivostí vypořádaly, může se stát, že ji budeme muset kompenzovat spalováním fosilních paliv.
Mezi způsoby, jak zvýšit odolnost, patří budování a investice do dalších obnovitelných zdrojů, jako je vítr, a také využití přenosových kabelů k propojení různých regionů, zavedení rozsáhlých možností skladování elektřiny a zajištění politik, které řídí poptávku – to by mohlo zahrnovat pobídky k nabíjení elektromobilů v době mimo špičku. Důležité je, že vládní financování výzkumu a vývoje může mít velký význam v počátečních fázích vytváření odolné sítě.
Dále je to přístup k dostatečným finančním prostředkům. Solární růst vyžaduje dostupnost finančních prostředků pro jeho udržení. V současné době je financování nízkouhlíkových technologií extrémně koncentrováno v zemích s vysokými příjmy, zatímco země s nižšími příjmy je postrádají. Dokonce i mezinárodní finanční iniciativy mají tendenci upřednostňovat země se středními příjmy, což ponechává země v Africe i jinde s menší finanční podporou navzdory jejich obrovskému potenciálu.
Kromě toho je třeba zajistit potřebné materiály pro dodavatelský řetězec. Budoucnost s převahou solární energie bude pravděpodobně náročná na kovy a minerály, což zvýší poptávku po „kritických minerálech“. Elektrifikace a baterie potřebují suroviny, jako je lithium a měď.
Vzhledem k pokračujícímu úsilí o dekarbonizaci našich energetických zdrojů se očekává, že obnovitelné technologie budou do roku 2040 tvořit 40 % celkové poptávky po nerostných surovinách v případě mědi a prvků vzácných zemin, dále 60 a 70 % v případě niklu a kobaltu a přibližně 90 % v případě lithia.
Politický odpor stávajících a tradičních průmyslových odvětví může tento zásadní přechod zpomalit. Rychlá transformace způsobu získávání energie může ovlivnit živobytí až 13 milionů lidí na celém světě, kteří pracují v odvětví fosilních paliv a dalších závislých odvětvích.
Bude více zapotřebí vhodných strategií regionálního hospodářského a průmyslového rozvoje, které pomohou vyřešit nerovnosti a zmírnit politické tlaky způsobené upadajícími průmyslovými odvětvími.
Zdroj: Science Alert, Renewable Energy Institute, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.