Dlouho ztracený potopený ostrov u brazilského pobřeží je plný vzácných surovin

Obrovský starověký ostrov, který dnes leží na dně Atlantského oceánu, možná skrývá obrovské zásoby prvků vzácných zemin a dalších cenných surovin.

Tato ponořená kontinentální plošina, známá jako Rio Grande Rise (RGR), se zformovala jako sopečný hřbet přibližně před 40 miliony let a kdysi byla velkou tropickou pevninou pokrytou vegetací.

RGR se nachází asi 1 200 km od pobřeží Brazílie a pokrývá přibližně 150 000 km2 mořského dna v hloubce od 700 do 2 000 metrů. Myšlenka, že hřeben mohl být kdysi ostrovem, se poprvé objevila v roce 2018 a nyní byla potvrzena díky nové analýze půdy vytěžené ze západní části RGR.

Při hodnocení mineralogických, geochemických a magnetických vlastností sedimentu autoři studie zjistili, že vzorek je tvořen především červeným jílem, který odpovídá charakteristické “červené zemi” (terra roxa) vyskytující se v mnoha částech státu São Paulo.

V půdě vědci zjistili množství minerálů, které jsou typické pro změny vulkanických hornin, včetně oxidovaného magnetitu, hematitu, goethitu a kaolinitu.
Souhrnně tato zjištění naznačují, že jíl vznikl v důsledku intenzivního chemického zvětrávání vulkanických hornin v teplém a vlhkém klimatu s aktivními sopkami.

Na základě této analýzy vědci dospěli k závěru, že RGR byl vystaven působení přírodních živlů během eocénu, který trval přibližně do doby před 35 miliony let a vyznačoval se tropickými podmínkami.

Podmořský ostrov je bohatý na cenné suroviny, jako je kobalt, lithium a nikl, a také na vysoce ceněné prvky vzácných zemin, jako je tellur. Vzhledem k tomu, že tyto materiály jsou klíčovými součástmi nových technologií, které vedou k přechodu od fosilních paliv, je pochopitelně velký zájem o těžbu přírodního bohatství RGR.

Hřeben se nachází v mezinárodních vodách a v současné době je spravován Mezinárodním úřadem pro mořské dno, ačkoli brazilská vláda požádala o právní rozšíření svého kontinentálního pásma o RGR.

Ve skutečnosti má taková žádost jen malou šanci na schválení, protože Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS) stanoví, že stát může vlastnit nejvýše 200 námořních mil mořského území za svou pobřežní linií.

Zdroj: EOS, Indy100, redakce