Seznamte se s ptákem, který má čtyři pohlaví a může se pářit jen se čtvrtinou druhu

Pokud si myslíte, že orientace v lidském seznamování je těžká, je načase seznámit se se sexuálním životem strnadců bělohrdlých.

U těchto ptáků se každý jedinec může pářit pouze s jednou čtvrtinou druhu, uvádí server Techno Pixel. Tito ptáci si vyvinuli dvě další pohlaví k těm dvěma, která už mají. Tuto kuriózní zvláštnost genetiky odhalili Elaina Tuttleová a Rusty Gonser, biologové v domovské Kanadě strnadece bělohrdlého. Společně odhalili u tohoto druhu genetickou mutaci, která způsobila převrácení velké části ptačího chromozomu, čímž vznikly čtyři genotypy, které se mohou úspěšně rozmnožovat pouze s jinými specifickými genotypy.

„Tento pták se chová, jako by měl čtyři pohlaví,“ uvedl podle časopisu Nature Christopher Balakrishnan, evoluční biolog z Východokarolínské univerzity v Greenville v Severní Karolíně. Byl to Tuttleův a Gonserův kolega. „Jeden jedinec se může pářit pouze s jednou čtvrtinou populace. Existuje jen velmi málo sexuálních systémů s více než dvěma pohlavími.“

Volně definujeme druhy jako živočichy, kteří se mohou úspěšně rozmnožovat a vytvářet životaschopné potomstvo, což znamená, že jejich mláďata mohou mít děti. Je zvláštní, že strnadec bělohrdlý se vyvinul tak, aby si to trochu ztížil, protože dva chromozomy tohoto druhu se vyvinuly do odlišných podtypů, které určují, kteří ptáci se mohou úspěšně pářit s kým.

Strnadci bělohrdlí jsou v Severní Americe poměrně běžní, ale existují dva druhy – ptáci s bílými pruhy na hlavě a jiní s pruhy hnědými. Bíle pruhovaní (nikoliv s páskou) jsou dobří ve zpěvu, ale jsou agresivní a nechovají se příliš jako rodiče. Zatímco pálení pruhovaní jsou monogamní a dobří rodiče, ale mizerní zpěváci.

Navzdory rozdílům se bílí pruhovaní páří pouze s pálenými pruhovanými a naopak. Jak se to říká, že se protiklady přitahují? Podivné rozdělení v rámci jediného druhu lze vysvětlit tím, že pálení pruhovaní mají dvě identické kopie chromozomu, ale u bílých pruhovaných existuje několik inverzí, kdy byly části genomu fakticky vystřiženy a obráceny.

Tuttle a Gonser tyto inverze dále zkoumali a zjistili, že účinně míchají geny a vytvářejí tak dva druhy. Inverze nejsou u strnadců bělohrdlých ojedinělé a ve skutečnosti se jim připisuje zásluha na vzniku chromozomů XX a XY u savců, které určují pohlaví savců, a systému určování pohlaví ZW, který určuje pohlaví ptáků, ale strnadec bělohrdlý je výjimečný tím, že si připravil dva chromozomy navíc, aby měl vlastně čtyři pohlaví.

„Kdo ví, možná existuje mnohem více druhů, které mají podivné pohlavní chromozomy a my jsme se jen nikdy neobtěžovali je hledat,” řekl Gonser.

Zdroj: technopixel.org, redakce