Na severu státu New York stojí opuštěná uhelná elektrárna, kterou většina lidí považuje za nepotřebný relikt. Paul Woskov z MIT to však vidí jinak.
Woskov, výzkumný inženýr ve Středisku pro vědu o plazmatu a fúzi na MIT, poznamenává, že elektrárenská turbína je stále neporušená a přenosové vedení stále vede do sítě. S využitím přístupu, na kterém pracoval posledních 14 let, doufá, že do deseti let bude elektrárna opět v provozu a zcela bez emisí uhlíku.
Společnost Quaise Energy, která Woskovu práci komercializuje, věří, že pokud se jí podaří modernizovat jednu elektrárnu, bude stejný postup fungovat prakticky na všech uhelných a plynových elektrárnách na světě.
Společnost Quaise doufá, že těchto vysokých cílů dosáhne využitím zdroje energie pod našima nohama. Společnost plánuje odpařit dostatečné množství horniny, aby vytvořila nejhlubší vrty na světě a získala geotermální energii v takovém rozsahu, že by mohla uspokojit lidskou spotřebu energie na miliony let. Zatím ještě nevyřešili všechny související technické problémy, ale zakladatelé společnosti Quaise si stanovili ambiciózní časový plán, podle kterého chtějí začít získávat energii z pilotního vrtu do roku 2026.
Plán by bylo snazší odmítnout jako nereálný, kdyby byl založen na nové a nevyzkoušené technologii. Vrtné systémy společnosti Quaise se však soustředí na zařízení vyzařující mikrovlny zvané gyrotron, které se ve výzkumu a výrobě používá již desítky let.
Woskov a mnozí další výzkumníci používají gyrotrony k ohřevu materiálu při experimentech s jadernou fúzí již několik desetiletí. Až v roce 2008, poté co Energetická iniciativa MIT (MITEI) zveřejnila žádost o předložení návrhů na nové technologie geotermálních vrtů, však Woskova napadlo využít gyrotrony pro novou aplikaci.
Woskovův nápad použít gyrotronové paprsky k odpařování hornin ho vyslal na výzkumnou cestu, která se nikdy nezastavila. Díky financování z MITEI začal provádět testy a rychle zaplnil svou kancelář malými skalními útvary, které rozprašoval milimetrovými vlnami z malého gyrotronu v centru MIT pro plazmovou vědu a fúzi.
Ačkoli je zapotřebí dalšího technického výzkumu, tým očekává, že nakonec bude schopen tyto geotermální vrty bezpečně vrtat a provozovat.
Společnost plánuje začít získávat energii z pilotních geotermálních vrtů, které dosahují teploty horniny až 500 C, do roku 2026. Tým doufá, že poté začne využívat svůj systém k opětovnému využití uhelných a plynových elektráren. Matt Houde, který se na projektu podílí, uvedl, že pokud se jim podaří dostat do hloubky 20 kilometrů, budou moci vrtat po celém světě.
„Při těchto vysokých teplotách, kterých dosahujeme, vyrábíme páru velmi blízkou teplotě, při které pracují dnešní uhelné a plynové elektrárny, ne-li vyšší,“ říká Houde. „Můžeme tedy přijít za stávajícími elektrárnami a říci: ‚Můžeme nahradit 95 až 100 procent vaší spotřeby uhlí tím, že využijeme geotermální pole a budeme vyrábět páru ze Země při stejné teplotě, při jaké spalujete uhlí pro pohon turbíny, čímž přímo nahradíme emise uhlíku.“
Transformaci světových energetických systémů v tak krátkém časovém horizontu považují zakladatelé za klíčovou, aby pomohli zabránit nejkatastrofičtějším scénářům globálního oteplování.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.