Když v roce 2010 ostatní výrobci dávno přecházeli na vlnu plně dotykového ovládání a vycházel jeden telefon s Androidem za druhým, Nokia si šla stále vlastní cestou. Její designéři a konstruktéři zkusili kombinaci dotykového ovládání s klasickou klávesnicí.
X3-02 byla na první pohled designově velmi vydařená. Příjemné rozměry 106.2 x 48.4 x 9.6 mm a váha 77 g z ní dělali téměř neviditelného společníka. Dotykový displej a velmi neobvykle rozmístěná klávesnice s tlačítky pro přístup ke složce zpráv a hudebnímu přehrávači ji řadili do kategorie určené především pro mladé lidi. Nokia vsadila i na barvy, a tak se telefon dodával v několika barvách – bílá, modrá, černá, červená, růžová atd.
Samozřejmostí musela být kompletní konektivita – WiFi, Bluetooth, 3G sítě, plná multimediální výbava s 5 Mpx fotoaparátem, FM rádiem a možností stahovat aplikace z obchodu OVI. Může se však kombinace dotyku a klávesnice líbit? Myslím, že tak na 50 %. V době, kdy všechny značky vyráběly dotyková zařízení, Nokia už bohužel ztrácela dech. Samotné zařízení nebylo špatné, displej i dotyk fungovali dobře, stejně tak i celkové ovládání bylo příjemné. Dojem z přístroje však kazila především klávesnice a její rozložení.
Klávesnice měla 4 řady po 4 klávesách. V horní řadě byla tlačítka pro příjem a zrušení hovoru a tlačítka pro rychlý přístup k SMS zprávám a hudebnímu přehrávači. Ostatní klávesy byly rozděleny neobvykle. Na pravé straně telefonu byly pod sebou hvězdička, mřížka a nula. A to bylo velmi neobvyklé řešení. Samotná klávesnice nebyla špatná, byla pohodlná, ale její rozložení bylo až tak neobvyklé, že to uživatele mátlo. U telefonů Nokia jsme totiž byli zvyklí na klasické rozložení klávesnice.
Nokia X3-02 nebyl špatný telefon. I v mém okolí ho lidé měli a používali. Ve skutečnosti se mi designově velmi líbil. Bílá barva byla velmi elegantní a reprezentativní. Nokia však s tímto modelem přišla pozdě a všudypřítomný Android a plně dotyková zařízení už bohužel měly navrch. A kombinace podivného rozložení klávesnice s menším dotykovým displejem mu bohužel na popularitě nepřidala.
Autor: Marián Barienčík
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.