Teorie sahají od špičkových sovětských paprsků smrti přes mimozemšťany studující lidské boje až po halucinace vyvolané bojovým stresem.
V květnu 1951, po roce korejské války, se svobodník Francis P. Wall a jeho pluk ocitli poblíž Chorwonu, asi 96 kilometrů severně od Soulu. Když se připravovali na dělostřelecké ostřelování nedaleké vesnice, vojáci najednou spatřili v kopcích podivný výjev „jakoby se přes hory snášela lucerna“. To, co se dělo potom – pulzující, „útočící“ světlo, přetrvávající vysilující příznaky, bude pro mnohé záhadou po celá desetiletí.
Zatímco to vojáci sledovali, plavidlo se dostalo dolů do vesnice, kde začínaly vybuchovat dělostřelecké letecké granáty. „Dále jsme si všimli, že se tento objekt dostane přímo do středu, dělostřelecké palby a přesto zůstane nepoškozen,“ řekl později Wall v rozhovoru s Johnem P. Timmermanem z Centra pro studium UFO v roce 1987. „Náhle se objekt otočil,“ řekl Wall. A zatímco zpočátku zářil oranžově, nyní to bylo pulzující modrozelené zářivé světlo. Požádal velitele své roty o povolení vystřelit na objekt pancéřovými náboji z pušky M-I. Vzpomínal, že když kulky zasáhly tělo plavidla, ozvalo se kovové „cinknutí“. Objekt se začal chovat ještě nevyzpytatelněji, kýval se ze strany na stranu a jeho světla blikala a zhasínala.
Wallovy vzpomínky na to, co se stalo potom, jsou ještě podivnější. „Napadl nás, vyslal nějaký druh paprsku, který byl vysílán v pulzech, ve vlnách, které jste mohli vizuálně vidět, jen když mířil přímo na vás.“ řekl Wall. Vzpomněl si, jak mu tělem projel palčivý, mravenčivý pocit, jako by do něj někdo pronikal. Muži se nahrnuli do podzemních bunkrů, nahlíželi okny a sledovali, jak se nad nimi vznáší plavidlo a pak vystřelí pod úhlem 45 stupňů. „Je to tak rychlé. Bylo to tam a zmizelo to,“ řekl Wall.
Tři dny po incidentu byla celá rota mužů evakuována sanitními vozy, přičemž pro odvoz těch, kteří byli příliš slabí na chůzi, byly prořezány speciální cesty. Když se jim konečně dostalo lékařského ošetření, zjistilo se, že mají úplavici a extrémně vysoký počet bílých krvinek. „Podle mě měli příznaky, které vypadaly jako účinky radiace,“ řekl Richard F. Haines, výzkumník UFO a bývalý vědec NASA.
Byla to nová experimentální sovětská zbraň?
Po korejské válce, která skončila v červenci 1953, hlásily desítky mužů, že v průběhu 37 měsíců trvajícího konfliktu viděli podobné neidentifikované létající objekty. Tyto objekty často připomínaly létající talíře. Podle neoficiálních zpráv jich bylo až 42 potvrzeno dalšími svědeckými hlášeními v průměru více než jedno měsíčně za něco málo přes tři roky.
Podle historika korejské války Paula M. Edwardse se zpočátku mnoho badatelů domnívalo, že pozorování jsou sovětské experimenty založené na německé technologii a zahraničním výzkumu antigravitace. To, co bylo spatřeno, byly podle všeho disky, které Rusové testovali nad korejským nebem. V letech po pádu Sovětského svazu však pronikla řada sovětských zpráv o pozorování UFO nad Koreou, které tyto teorie diskreditovaly.
Proč bylo v průběhu korejské války pozorováno tolik UFO? Byly výsledkem tisíců vyčerpaných mužů v neuvěřitelném stresu nebo znamením něčeho záhadnějšího? Od roku 1952 do roku 1969 probíhal v rámci amerického letectva projekt Modrá kniha, systematický výzkum neidentifikovaných létajících objektů a jejich potenciální hrozby pro národní bezpečnost. Když byl v prosinci 1969 ukončen, letectvo oznámilo, že nic zajímavého nenašlo, a ukončilo veškerou činnost pod záštitou této studie.
Mnozí se však domnívají, že projekt skončil neúspěšně a že bylo třeba vykonat ještě další práci, což vedlo k tomu, že podobné výslechy svědků a další vyšetřování prováděly desítky dobrovolníků ještě několik desetiletí po skončení projektu. Haines je jedním z nich. Sám sebe popisuje spíše jako vědce s otevřenou myslí než jako někoho, kdo chce něco dokázat.
Další vysvětlení?
V prvních letech studené války se často objevovaly domněnky, že by se mohlo jednat o sovětské nebo čínské objekty s technologií, kterou američtí vojáci neznali. Haines se domnívá, že tato teorie byla definitivně vyvrácena.
„Kdyby tomu tak bylo, nestavěli by ty objekty pro použití v pozdějších válkách, jako byla například válka ve Vietnamu,“ říká Haines. Sovětská pozorování UFO, která Edwards popisuje, ji činí podobně nepravděpodobnou, stejně jako neuvěřitelně technicky vyspělé specifikace některých pozorování. V případě Walla například popsal, že chvíli poté, co začal střílet, začalo působit jakési silové pole, od kterého se jeho kulky jednoduše odrazily pryč od objektu.
Haines se zase domnívá, že příval pozorování napříč korejskou válkou může naznačovat, že něco ve vesmíru se obzvlášť zajímá o to, jak se lidé chovají v návalu vojenských akcí. „Při vedení války máme tendenci být velmi kreativní,“ říká Haines a vyjmenovává různé vědy a technologie, které by mohly přijít v úvahu při vojenských akcích. „Kdyby vás zajímalo, jak válčí jiná země nebo jiná rasa lidí, chtěli byste o tom shromáždit informace, nebo ne? To je jedno z možných vysvětlení. Mohou být i jiná,“ říká Haines.
U naprosté většiny pozorování UFO (až u 80 procent) se však později zjistí, že se jedná o zcela běžné jevy, jako jsou mraky nebo lidská letadla, a nikoli o něco nadpozemského. V případě Walla nebylo nikdy jednoznačně prokázáno ani vyvráceno, co přesně toho dne viděl. Bez svědectví dalších mužů je těžké zjistit, zda i oni měli stejný podivný zážitek i když lze potvrdit, že mnozí z nich skutečně velmi onemocněli.
Proč tak dlouhotrvající následky?
V následujících letech po válce Wall ztratil kontakt s mnoha muži ze svého pluku. „Vzpomíná si, že po této zkušenosti se jeho rota dohodla, že nepodá hlášení, protože by nás všechny do jednoho zavřeli a mysleli by si, že jsme se zbláznili,“ řekl Timmermanovi. K rozhodnutí podat svědectví ho však přiměly trvalé následky nemoci, včetně trvalého úbytku hmotnosti z 82 kilogramů na 62 kilogramů, žaludečních problémů a období dezorientace a ztráty paměti po návratu do Spojených států.
Podle své dcery Renae Denny odešel do důchodu v roce 1969, kdy mu bylo pouhých 42 let, a 30 let byl bez práce a potýkal se s následky války. Tehdy se to ještě nepojmenovávalo, ale dalo by se říct, že to byla určitá forma posttraumatické stresové poruchy. Byly tu i další následky, obzvlášť ho ovlivňovaly zvuky letadel a jednou srazil svou matku a sestru k zemi poté, co si je spletl s nepřátelskými vojáky.
Wallovy vzpomínky na pozorování UFO byly konzistentní a ostré. Ale zda se to, co si pamatoval, skutečně stalo, je těžší prokázat. Bojové podmínky byly téměř nesnesitelně stresující a je docela možné, že mohl zažít nějaký druh halucinace, vyvolaný hrůzou ze situace, kdy se pravidelně obával o svůj život. Mohlo se také jednat o okamžik blouznění. I zvýšený počet bílých krvinek, který překvapil armádní lékaře i Hainese, odpovídá mnoha bakteriálním infekcím, které mohou také způsobit těžkou úplavici stejně jako halucinace. V pozdějším rozhovoru s Hainesem Wall popsal, že o tom, co viděl, hovořil asi s 25 dalšími muži, žádný z nich se však nikdy nepřihlásil a později se ho nepodařilo vypátrat.
V roce 2002 britští vědci prokázali souvislost mezi pozorováním UFO a hysterií z dob studené války a poukázali na to, že počet pozorování klesl s tím, jak se zdokonalil radar. „To nemůže být náhoda,“ řekl David Clarke listu Guardian. „Ta první potvrzení byla jen produktem primitivního radarového systému,“ dodal. Příval pozorování UFO, který Haines popisuje, mohl být dvojím důsledkem těchto dvou hrozeb: potenciálně svět ničící války na obzoru a neuvěřitelného tlaku spojeného s působením v armádě.
Wall měl v těchto letech v Koreji zážitky, které ho poznamenaly až do jeho smrti v roce 1999. Jednou v noci se mu podle Dennyho podařilo projít temným minovým polem a modlil se přitom za svůj život. Jiní, kteří se vydali na stejnou cestu, takové štěstí neměli. Když šel do války, byl šťastný a veselý, prostě úplně jiný člověk, než když vyšel.
Zda byla pozorování UFO, která Wall a mnoho dalších mužů hlásilo, výsledkem tohoto osobnostně měnícího traumatu, nebo důsledkem něčeho, co vyžaduje mnohem větší zkoumání, zůstává záhadou.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.