Lidé jedí maso již od pravěku. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství, jsme za posledních 50 let zčtyřnásobili celosvětovou produkci.
Podle současných předpovědí budeme do roku 2050 produkovat až 455 milionů tun ročně. Vědci již dlouho vyjadřují obavy ohledně dopadu této vášně na životní prostředí, zejména pokud jde o průmyslově chovaná zvířata, a považují ji za neefektivní zdroj potravin, protože k její výrobě je zapotřebí více energie, vody a půdy než k výrobě jiných potravin.
Výzkum o dopadech zemědělství například zjistil, že produkce hovězího masa je zodpovědná za šestkrát více emisí skleníkových plynů a vyžaduje 36krát více půdy než produkce rostlinných bílkovin, například hrachu.
Vyhýbání se masným a mléčným výrobkům je nejlepší způsob, jak snížit náš dopad na životní prostředí na planetě. Bez spotřeby masa a mléčných výrobků by se celosvětové využívání zemědělské půdy mohlo snížit o více než 75 %.
Navíc podle zdrojů Světového fondu na ochranu přírody (WWF) je 60 % celosvětového úbytku biologické rozmanitosti způsobeno stravou založenou na mase. Přesto mnozí z nás bez ohledu na to pokračují v konzumaci masa. Benjamin Buttlar, sociální psycholog z univerzity v německém Trevíru, to přičítá zvyku, kultuře a vnímaným potřebám.
„Myslím, že spoustě lidí prostě chutná. A druhou věcí je identita, která je součástí jídla. Mnoho tradičních kuchyní se točí kolem určitých masitých pokrmů,“ řekl Buttlar a dodal, že díky zvyku jíst zvířata často ani nepochybujeme o tom, co děláme.
A také proto, že to, co jíme, nám nepřipomíná zvíře ani utrpení, kterým prošlo na cestě na talíř, a tak se od toho můžeme snáze odpoutat. Když se však setkáme s jiným pohledem na věc, ať už při rozhovoru s vegetariánem nebo veganem nebo při sledování dokumentu o dobrých životních podmínkách zvířat, můžeme podle Buttlara pocítit potřebu ospravedlnit se, například tím, že lidé vždy jedli maso.
„Je to vidět na trendech v oblasti potravin,“ vysvětlil Buttlar. „Je mnohem více mladých žen a méně mužů, kteří se stávají vegetariány, protože je to stále mužský stereotyp, že muži jedí maso. A to se vrací k představě silných mužů lovců a evolučně mylným představám o konzumaci masa,“ řekl.
Vědci se dlouho domnívali, že konzumace masa pomohla našim předkům vyvinout lidštější tvary těla a že konzumace masa a kostní dřeně dodala druhu Homo Erectus energii potřebnou k vytvoření a vyživení většího mozku před zhruba 2 miliony let.