Vědci z evropského centra fyzikálního výzkumu tento týden nastartují 27 kilometrů dlouhý Velký hadronový urychlovač (LHC), zařízení, které objevilo Higgsův boson, poté, co se odstávka kvůli údržbě a modernizaci prodloužila kvůli zpoždění COVID-19.
Opětovné spuštění urychlovače je složitá procedura a pokud vše půjde dobře, vědci ve středisku CERN mají po ruce šampaňské, připravené připojit se k řadě lahví v řídicí místnosti, kde se oslavují významné události včetně objevu nepolapitelné subatomární částice před deseti lety.
„Není to jen otočení knoflíku,“ řekl Rende Steerenberg, který má na starosti provoz řídicí místnosti. „Je s tím spojen určitý pocit napětí, nervozity.“
Mezi potenciální úskalí patří objevení překážky, smršťování materiálů v důsledku teplotního výkyvu o téměř 300 stupňů a potíže s tisíci magnety, které pomáhají udržet miliardy částic v těsném svazku, když krouží kolem tunelu urychlovače.
Steerenberg řekl, že systém musí fungovat jako orchestr. „Aby mohl svazek obíhat, musí všechny tyto magnety dělat správné věci ve správný čas,“ řekl.
Velký hadronový urychlovač přinesl v letech 2010-2013 důkaz existence dlouho hledané částice Higgsova bosonu, která je považována za klíčovou pro vznik vesmíru po velkém třesku před 13,7 miliardami let.
Mnoho toho však ještě zbývá objevit. Fyzikové doufají, že obnovení jim pomůže při hledání takzvané temné hmoty, která se nachází mimo viditelný vesmír. Předpokládá se, že temná hmota je pětkrát rozšířenější než běžná hmota, ale nepohlcuje, neodráží ani nevyzařuje světlo. Dosavadní pátrání bylo bezvýsledné.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.