Vědci zkoumali Ištařinu bránu. Starověká stavba mohla mít jiný účel, než se předpokládalo

Ištařina brána v Babylonu byla možná postavena za jiným účelem, než se původně předpokládalo. Archeologové zkoumali archeomagnetismus cihel, který může naznačovat pozdější datum stavby.

Ištařina brána v Babylonu byla postavena za vlády krále Nebukadnesara II. a byla zasvěcena bohyni Ištar. V Iráku se nachází replika této brány, která je hlavní turistickou atrakcí pro návštěvníky Babylonu. Zrekonstruovaná skutečná Ištařina brána se však nachází v Pergamonském muzeu v Berlíně.

Až dosud se mělo za to, že stavba byla postavena na oslavu dobytí Jeruzaléma. Nejnovější výzkumy tomu mají odporovat.

Vědci prozkoumali Ištařinu bránu

První etapu stavby nechal postavit Nebukadnesar II. – na pálených cihlách lze nalézt podpis tehdejšího vládce Babylonu. Vědci si nebyli jisti, kdy byly dokončeny další etapy brány – druhá se smaltovanými cihlami a třetí se smaltovanými reliéfními cihlami. Někteří badatelé dokonce uvažovali o tom, zda Nabukadnezar II. nezemřel dříve, než byla brána dokončena.

Pro objasnění této otázky archeologové odebrali malé vzorky z pěti vypálených hliněných cihel z Ištařiny brány a změřili v nich geomagnetické pole pomocí procesu známého jako archeomagnetismus.

Podle vědců z McClungova muzea přírodní historie a kultury na univerzitě v Tennessee v Knoxville poskytuje taková metoda ještě přesnější určení času než radiokarbonové datování, které je nejběžnější metodou archeologického měření. Výsledky studie byly zveřejněny ve vědeckém časopise PLOS One.

Studie zjistila, že mezi jednotlivými fázemi výstavby lokality nejsou „významné chronologické mezery“. To by znamenalo, že Ištařina brána během výstavby nezměnila styl. Vědci se domnívají, že „druhá a třetí fáze souvisejí s původním návrhem brány a odrážejí spíše proces výstavby než pozdější doplňky, odtržené od původní konstrukce“.

To znamená, že brána mohla být postavena za jiným účelem, než se původně předpokládalo. Vědci zjistili, že „komplex brány byl postaven někdy po babylonském dobytí Jeruzaléma“, k němuž došlo v roce 586 př. n. l. – podle studie byly cihly ve stavbě nejspíše vyrobeny kolem roku 583 př. n. l. (tj. také ještě za života Nabukadnezara II.).

Zdroj: Live Science, Science Times, redakce