Co když je lochnesská příšera ve skutečnosti obří úhoř?

Obří tvor, který měl obývat vody skotského jezera Loch Ness, je i přes důkladné vyvrácení stále oblíbeným předmětem spekulací.

Jedno z posledních věrohodných vysvětlení této příšery se nyní také dostalo na veřejnost. Po pečlivém zkoumání dat Floe Foxon z Pinney Associates a Folk Zoology Society zjistil, že pozorování Nessie pravděpodobně nejsou setkáními s obřími úhoři.

„Navzdory rozšířené představě je průsečík mezi folklórem a zoologií přístupný vědecké analýze a má potenciál poskytnout cenné poznatky o antropozoologických jevech. Tato práce je také zastáncem otevřeného přístupu k vědě a netradičního publikování – budoucnosti vědeckého publikování,“ říká Foxon.

Lochnesská příšera se poprvé objevila ve skotské mytologii ve 30. letech 20. století, kdy návštěvníci sladkovodní zátoky začali hlásit pozorování něčeho neobvyklého. Nessie, jak se příšeře začalo říkat, vypadala podobně jako plesiosaurus.

Slavná a velmi diskutovaná fotografie chirurga, kterou v roce 1934 prodal lékař Robert Kenneth Wilson deníku Daily Mail, zachycuje tvora s dlouhým, ladným, labutímu krku podobným krkem, velmi podobným plesiosaurovi. Tato fotografie je dnes považována za podvod, který zinscenoval herec Marmaduke Wetherell.

Genetik Neil Gemmell z Otago University na Novém Zélandu vedl v roce 2018 mezinárodní pokus odhalit pravdu jednou provždy. Se svým týmem odebral rozsáhlé vzorky vody jezera Loch Ness a proséval DNA z prostředí, aby vytvořil databázi všech druhů, které v něm žijí.

Nenašli žádné důkazy o DNA mořských hadů nebo plesiosaurů. Našli však velké množství DNA úhoře říčního (Anguilla anguilla), což možná není překvapivé, protože úhoři jsou známými obyvateli jezera. Gemmell a jeho tým dospěli k závěru, že pokud někdo v jezeře zahlédl něco dlouhého a klikatého, možná to byl prostě velmi velký úhoř?

Právě tuto myšlenku se Foxon rozhodl prozkoumat. Provedl analýzu údajů o úlovcích úhořů v jezeře Loch Ness a dalších vodních plochách v Evropě, aby odhadl pravděpodobnost spatření obzvláště velkého úhoře. Aby to odpovídalo velikosti Nessie, musel by být úhoř skutečně velmi velký.

Ve Foxonově analýze, která zahrnovala více než 20 000 úhořů, byla maximální délka zaznamenaná u evropského úhoře 0,932 metru. Fyziologicky možná maximální délka úhoře evropského byla odhadnuta na 1,3 metru.

Horní odhad velikosti Nessie zachycené na fotografii chirurga je 2,4 metru a odhad velikosti Nessie obecně se pohybuje kolem 6,1 metru. To znamená, jak zjistil Foxon, že pokud v jezeře Loch Ness uvidíte úhoře, pravděpodobně to nebude žádný obr.

„Šance, že v jezeře Loch Ness naleznete velkého úhoře, je v případě metrového exempláře asi 1 ku 50 000, což je vzhledem k rybí obsádce jezera přiměřené a naznačuje to, že některá pozorování menších neznámých zvířat mohou být vysvětlena velkými úhoři,“ píše ve své práci.

„Pravděpodobnost nálezu exempláře o délce přesahující 6 metrů je však v podstatě nulová; úhoři tedy pravděpodobně za pozorování větších zvířat nemohou.“

Zdroj: BBC, The Guardian, redakce