Jedno dvojče se stalo veganem, druhé jedlo maso. Jak teď vypadají?

Jednovaječná dvojčata Hugo a Ross Turnerovi se stali pokusnými králíky a zkoumali, zda je veganská strava zdravější než konzumace masa a mléčných výrobků.

Bratři Turnerovi se obvykle vydávají na dobrodružné výpravy po celém světě, ale v poslední době využívají své pověsti geneticky identických dvojčat ve prospěch vědy. Dvojčata se po dobu 12 týdnů stravovala dvěma výrazně odlišnými způsoby. Hugo jedl striktně veganskou stravu, zatímco Ross pokračoval v konzumaci masa a mléčných výrobků.

Výsledky byly nenápadné, ale významné. V porovnání s Rossem, který jedl maso, došlo u vegana Huga k masivnímu poklesu hladiny cholesterolu a prudkému zvýšení odolnosti vůči cukrovce 2. typu. Hugo uvedl, že s veganskou stravou prvních několik týdnů bojoval a měl obrovské chutě na maso a sýr, ale nakonec si na ni zvykl a tvrdil, že se cítí energičtější.

Pozoruhodné je, že veganská strava byla spojena se stabilnější hladinou cukru v krvi a hladinou energie, zatímco masožravá strava měla za následek prudší výkyvy a poklesy energie. Zajímavé však bylo, že veganská strava vedla k silnému snížení rozmanitosti střevních bakterií, zatímco při masité a mléčné stravě zůstávala stabilní. Teoreticky to znamená, že vegan Hugo mohl být potenciálně náchylnější k nemocem ve srovnání s Rossem.

Rozsáhlejší výzkum odhalil překvapivé poznatky o střevních bakteriích a o tom, jak lidé reagují na potravu. Studie stejného týmu z King’s College London z roku 2019 zjistila, že reakce lidí na stejné potraviny jsou jedinečné, a to i u jednovaječných dvojčat. Přestože jedí stejná jídla, u některých lidí dochází k prudkému zvýšení hladiny cukru a inzulinu v krvi, což souvisí s přibýváním na váze a cukrovkou, zatímco u jiných se v krvi udržuje hladina tuku, což zvyšuje riziko vzniku srdečních onemocnění.

Studie tvrdí, že příčinou je pravděpodobně střevní mikrobiom – biliony bakterií, které obývají střevní trakt. Ačkoli genetika hraje důležitou roli v tom, jak zpracováváme potravu, střevní mikrobiom má také zásadní vliv na to, jak se potrava rozkládá. Vzhledem k tomu, že složení mikrobiální kolonie se u jednotlivých lidí liší, liší se i naše reakce na stejnou potravinu.

Zdroj: Insider, News18, redakce