Kang Dong-wan, 48letý jihokorejský profesor na univerzitě Dong-A v Pusanu, se stal lovcem odpadků, když si uvědomil jejich skutečnou hodnotu.
Profesor považuje vyplavené odpadky za okno do severokorejské reality a každodenního života lidí. Kang dosud nasbíral na plážích na západním a východním pobřeží v Jižní Koreji přibližně 3 000 obalů a balíčků od věcí vyrobených v Severní Koreji.
A South Korean professor's research is offering a rare glimpse into life in North Korea by analyzing trash that washes up on his country's beaches near the northern border. https://t.co/69EkfYKhjO
— NCMOULY (@NCMOULY52) May 1, 2022
Informace o složení a výrobci na obalech výrobků vypovídají o každodenním životě v Severní Koreji a její ekonomické struktuře. Výzkumníci, kteří studují Severní Koreu, se vždy potýkají s problémy při získávání důvěryhodných materiálů z první ruky.
Často jsou odkázáni na zprávy a fotografie zveřejňované severokorejskými státními médii, aby mohli sledovat socioekonomické změny, a to především kvůli cestovním omezením a omezenému přístupu k informacím z jiných zdrojů. Severokorejská média však často věci zkreslují pro propagandistické účely.
Kang poukázal na hodnotu odpadků jako zdroje informací o Severní Koreji z první ruky a relativně nezkreslených. „V tomto kontextu je výhodou sběru odpadu to, že se můžeme podívat na aspekty Severní Koreje, které nejsou zmanipulované nebo překroucené severokorejskými úřady,“ řekl Kang.
„Výrobky nejsou vyráběny pro parádu. Kusy odpadu jsou velmi důležitým materiálem, protože zobrazují nízkou úroveň severokorejské ekonomiky a průmyslové struktury i vývoj průmyslového designu a umožňují lépe pochopit život severokorejského lidu,“ řekl Kang.
Tato metoda sběru informací má však stále svá omezení, protože severokorejské obaly postrádají základní informace, jako jsou data výroby. Kang také nebyl schopen ověřit kvalitu výrobků.
Řada severokorejských výrobků kopíruje design jihokorejských instantních nudlí a cukrovinek a na předmětech denní potřeby jsou natištěny obrázky připomínající japonskou Hello Kitty. Trend napodobování zahraničního zboží naznačuje, že preference spotřebitelů se staly klíčovým hlediskem pro určení toho, co se v Severní Koreji vyrábí.
Mezi odpadky, které Kang našel, patří láhve od alkoholických a jiných nápojů, krabice od ovocných šťáv a mléka, obaly od chleba, koření, cukrovinek a instantních nudlí a také obaly od pracích prostředků a zubních past.
A professor is uncovering the secrets of life in North Korea by collecting trash coming from the Hermit Kingdom. @PaulCTV reports https://t.co/7gN2BPIVuA pic.twitter.com/nlYLupbxHm
— CTV News (@CTVNews) May 1, 2022
Severokorejské odpadky zároveň ukazují omezení soběstačného přístupu země. Typickým příkladem je používání stévie jako náhražky cukru vzhledem k omezené možnosti Pchjongjangu dovážet cukrovou třtinu a vyrábět jedlý cukr.
„Odmítání Severní Koreje začlenit se do světové ekonomiky a důraz na soběstačné hospodářství způsobuje, že se země stále více izoluje a tlačí ji k výrobě náhražek,“ řekl Kang a poukázal na to, že politika izolace Severní Koreje vytvořila začarovaný kruh.
„Mým cílem je vrhnout světlo na skutečnost, že severokorejské úřady čelí situaci, kdy nemají jinou možnost než vyrábět produkty, které severokorejský lid žádá, i když ne v takové míře, aby vyhovovaly vkusu lidu,“ řekl Kang. „Tato situace ukazuje sílu severokorejského lidu a můžeme v ní také najít vodítko k možnosti změny zdola,“ dodal.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.