Zajímavosti a tipy

Pod albánským jezerem byla nalezena 8 000 let stará vesnice strážená dřevěnými hroty. Nikdo neví, proti komu se obyvatelé vesnice chránili

Pod hladinou milion let starého jezera v Albánii bylo objeveno nejstarší osídlení na břehu jezera, jaké kdy bylo v Evropě nalezeno.

Starobylá vesnice, jejíž stáří se odhaduje na přibližně 8 000 let, byla postavena na kůlech a kdysi se nacházela nad hladinou jezera, zatímco osadu obklopovala pevnost z dřevěných hrotů, která ji chránila před neznámou hrozbou.

Na potopenou vesnici narazili vědci při vykopávkách v Linu na albánské straně Ohridského jezera. Horské jezero, které se nachází na hranici se Severní Makedonií, je považováno za jedno z nejstarších na světě.

Před tímto objevem drželo rekord nejstaršího nálezu svého druhu v Evropě 7 000 let staré obydlí u jezera v italských Alpách. Radiokarbonové datování však ukázalo, že vesnice pod Ohridským jezerem byla postavena mezi lety 6000 a 5800 př. n. l., takže je zhruba o tisíciletí starší než kterákoli jiná na kontinentu.

„Je o několik set let starší než dosud známé jezerní osady ve Středomoří a v alpských oblastech,“ řekl Albert Hafner z univerzity v Bernu. „Podle našich znalostí je nejstarší v Evropě.“

Podle vědců zde pravděpodobně žilo 200 až 500 lidí. Datuje se až do období neolitu a je pravděpodobné, že osada představovala jednu z prvních usedlých komunit v Evropě.

Proč si tito dávní osadníci dali tu práci a postavili si dům na kůlech nad jezerem, se v současné době vědci snaží zjistit. „Postavit svou vesnici na kůlech byl složitý úkol, velmi komplikovaný a obtížný, a je důležité pochopit, proč se tito lidé takto rozhodli,“ řekl Adrian Anastasi z Albánského archeologického ústavu.

Ještě překvapivější je, že badatelé narazili na tisíce dřevěných hrotů na dně jezera. Odhadují, že vesnici chránil prstenec asi 100 000 těchto hrotů, z nichž každý byl zaražen do dna jezera. „Aby se mohli tímto způsobem chránit, museli vykácet les,“ řekl Hafner.

V současné době není jasné, proč se obyvatelé dávné vesnice cítili tak ohroženi a proti komu se chránili. Podle vědců bude pravděpodobně potřeba dalších dvaceti let zkoumání lokality, aby se dospělo k nějakým odpovědím.

Zdroj: Phys, Arkeonews, redakce