V době, kterou definuje globální propojení, je snadné zapomenout, že mnoho lidí na celém světě se tomuto propojení vyhýbá nebo se mu aktivně brání.
Tyto domorodé skupiny se označují jako nekontaktované. Vyhýbají se interakci se sousedními kmeny, jinými zeměmi a vnějším světem obecně – někdy i vehementně. Vnější svět však přesto až příliš často trvá na tom, aby se vměšoval, a přitom ohrožuje půdu, kulturu a životy původních obyvatel.
Nezisková organizace Survival International, která se zasazuje o život a práva domorodých obyvatel na celém světě, odhaduje, že v současnosti existuje více než 100 nekontaktovaných kmenů (i když toto číslo může být mnohem vyšší). Zde jsou jen některé z nejizolovanějších národů na planetě.
Sentinelci, Indie
Obyvatelé ostrova Severní Sentinel v Bengálském zálivu, které média často označují za nejizolovanější lidi na světě, jsou silně samotářští a je o nich známo, že na návštěvníky ostrova reagují násilně. Ačkoli jsou označováni jako Sentinelci nebo obyvatelé Severního Sentinelského ostrova, nevíme, jak si říkají. Jejich jazyk je cizincům neznámý, a to se týká i andamanských kmenů na sousedních ostrovech, s nimiž jsou příbuzní. Podle odhadů žije na Sentinelských ostrovech obvykle 50 až 200 lidí, kteří se živí lovecko-sběračským způsobem života – staví kánoe, na kterých loví ryby a kraby, a loví drobnou zvěř pomocí luků, šípů a oštěpů.
Od 50. let 20. století indická vláda prohlásila ostrov za nepřístupný a v zájmu bezpečnosti všech zúčastněných přísně zakazuje návštěvy. Sentinelci, stejně jako mnoho dalších izolovaných domorodých obyvatel, jsou náchylní k mnoha nemocem, které by jim návštěvníci mohli zavléci. Návštěvníci jsou zase zranitelní šípy, které Sentinelci, jak známo, střílejí na blížící se lodě, vrtulníky a lidi. V roce 2018 se ostrov dostal na titulní stránky novin po celém světě, když na něj nelegálně cestoval americký misionář. Krátce poté byl příslušníky kmene zabit.
Yaifo a další, Papua-Nová Guinea
Na Papui-Nové Guineji může být ještě více než 40 nekontaktovaných kmenů. Tato společenství, která jsou někdy spojována s praktikami, jako je kanibalismus a lovení hlav, žijí většinou lovecko-sběračským způsobem života a udržují velmi omezený kontakt s okolním světem. Ne vždy se to však daří. Například kmen Yaifo se obecně vyhýbal kontaktu s cizinci, dokud jeden britský badatel nezpůsobil velký rozruch tím, že se během expedice, která se s nimi chtěla spojit, ztratil (nic se mu nestalo).
Kmen Korowai zůstal po staletí nejen nekontaktní, ale zcela neznámý západním antropologům, kteří se s ním poprvé setkali v 70. letech 20. století. Stejně jako mnoho jiných domorodých skupin čelí nekontaktovaní obyvatelé Papuy-Nové Guineje mnoha hrozbám, včetně nekontrolovaného turismu, vojenské agrese a hrozby těžebních a dřevařských zájmů na jejich území.
Moxihatetema, Brazílie/Venezuela
Rezervace Yanomami zabírá plochu větší než některé malé státy. Na rozsáhlém území žije Moxihatetema, izolovaný kmen přibližně 100 lidí, kteří se rozhodli oddělit od vnějšího kontaktu, a to i od ostatních kmenů Yanomami. Letecké snímky pořízené v roce 2016 naznačují, že kmen prosperuje a možná se dokonce rozšířil. Moxihatetemové jsou však vystaveni stejně vážnému vnějšímu ohrožení jako jejich příbuzní Yanomamiové – nelegálním těžařům zlata, jejichž činnost působí v ekosystému rezervace ekologickou spoušť a jejichž kontakty s domorodými kmeny jsou někdy krvavé.
Mashco-Piro, Peru
V peruánské Amazonii žije několik nekontaktovaných kmenů, včetně takzvaného kmene Mashco-Piro, který byl po desetiletí považován za jednu z posledních komunit. V posledních letech však někteří z přibližně 600-800 členů tohoto kmene začali oslovovat cizince, dávat znamení cestovatelům po řece a objevovat se na vládních kontrolních stanovištích s žádostí o jídlo nebo jinou pomoc.
Mashco-Piro a další domorodé kmeny v Amazonii jsou stále častěji ohrožovány nelegální těžbou dřeva na svých pozemcích a někdy i smrtelnými střety s pašeráky drog. Mimochodem, jméno Mascho-Piro byste v přítomnosti těchto lidí nikdy neměli vyslovit. Je hanlivé – mascho znamená v místním dialektu divoch. Upřednostňovaným výrazem je nomole, jehož význam je podobný příbuznému.
Ayoreo, Paraguay
Odnože tohoto jihoamerického národa jsou považovány za poslední nekontaktované domorodé skupiny v Americe mimo povodí Amazonky. Ayoreo pocházejí z Gran Chaca, rozsáhlého pralesa, který zároveň trpí jedním z nejrychlejších temp odlesňování na světě. Stejně jako v případě kmene Mashco-Piro a dalších samotářských kmenů podlehla velká část území jejich předků devastaci v důsledku těžby dřeva, pastvy a stavebních zájmů.
Po letech vyhýbání se cizincům navázala v roce 2004 skupina Ayoreo kontakt s okolím, zřejmě na útěku před buldozery, které srovnaly jejich domovy se zemí. Kmenoví vůdci již desítky let spolupracují s organizacemi na ochranu lidských práv, aby získali zpět vlastnictví svých pozemků. Na rozdíl od buldozerů je však pokrok pomalý.
Zdroj: survivalinternational.org, telegraph.co.uk, ibtimes.co.uk, theguardian.com, iwgia.org