Kousek od idylických benátských kanálů se nachází obdélníkový ostrov s temnou a podivnou historií. Nazývá se Lazzaretto Vecchio neboli Staré Lazzaretto a byl vybudován v období renesance k izolaci nemocných duší, které onemocněly morem.
Poučena zkušenostmi z černé smrti o sto let dříve byla karanténní kolonie zřízena v roce 1423 a sloužila Benátčanům i během několika morových vln v 16. a 17. století. V průběhu staletí zde zemřely tisíce lidí a jejich kostry se zachovaly na mnoha hromadných pohřebištích na ploše 2,53 hektaru.
Jako rušné obchodní centrum byly Benátky obzvláště náchylné k zavlečení a rozšíření infekčních chorob. Jedna z nejhorších epidemií se objevila v roce 1630 a vyhubila třetinu obyvatel Benátek a Boloně, přičemž denně umíraly stovky a stovky lidí. Epidemie byla tak závažná, že podle některých historiků sehrála významnou roli v pádu Benátek jako renesanční velmoci.
V době největšího rozkvětu řídily ostrov stovky městských úředníků. Lékařské znalosti byly v té době nedostatečné, ale personál dodržoval poměrně dobrou úroveň hygieny. Pokoje se větraly a čistily kouřem z bylin a slanou vodou. Po dotyku čehokoli kontaminovaného si lidé myli ruce octem, který je dostatečně kyselý na to, aby zabil některé bakterie.
V nedávno zahájené studii mezioborová skupina vědců z University of South Florida podrobně zkoumala přibližně 900 zamořených lidí, kteří byli na ostrově pohřbeni v průběhu tří století. To jim poskytlo jedinečný pohled na to, jak se patogen vyvíjel a dokázal zůstat opakovanou hrozbou pro Benátskou republiku.
Zdroj: Wikipedia, Discover, University of South Florida, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.